Čtvrtek, 25. července 2024, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje městské legendě, která tvrdí, že z vrcholku Černé věže je možné za dobrého počasí pozorovat vrcholky rakouských Alp. Kde se tato informace objevila poprvé, je na ní alespoň trochu pravdy a z jakých dalších míst na jihu Čech se můžete podívat na Alpy?
Viditelnost vrcholků Alp v Rakousku z Černé věže vyvrátila z hlediska optiky rodina Schestauberů, jejichž tři generace na věži bydlely a nikdy žádnou špičku Alp neviděly, přičemž František Schestauber nejstarší, mladší a nejmladší každý den služebně sledovali město pod sebou a celý obzor. Podlaha ochozu je ve výši 45,57 metru, nejvyšší bod věže 75,29 metru. Ani z korouhve by to na Alpy podle zeměměřičů nestačilo, ale z komína teplárny Nové Vráto ano, protože při jeho výšce 163 m se dosahuje výšky silnice na kopci Baba, odkud jsou za mimořádně příznivého počasí Alpy prokazatelně vidět. Je doloženo svědecky, že jednou ráno jel autobus z Lišova do města a řidič na Babě zastavil, protože byly vlevo od Kletě vidět Alpy.
Jihočeské listy ze dne 1. září 1934 uveřejnily na 1. straně článek Je vidět Alpy: „Skoro každé místo na jihu Čech má bod, odkud jsou vidět Alpy. Zde například je možno je vidět z Černé věže, z Baby nad Rudolfovem, z Mojče nad Libničí, od Jelma, nemluvě o Kleti.“ Listy však neuvedly zdroj těchto zpráv a už vůbec ne toho, kdo je z Černé věže viděl. V knize Království české z roku 1907se uvádí u obce Jivno: „Na obzoru mezi vrcholem Sv. Jana a třemi malými výběžky pásma Kletě jsou vidět alpské vrcholy Gross Priel a Traunstein.“ Totéž starší zjištění J. Zinka.
Věrohodná zpráva je z listu Budivoj ze dne 14. října 1877: „Alpy lze vidět od Budějovic. Dle vypsání pana J. Zinka viděti jest z návrší jivenského za pěkného počasí tři hory alpské v Horních Rakousích a to Velký Priel (ve vzdálenosti 20 vzdušných mil), Hochsalm (17 mil) a Traunstein (18 mil).“
Pravděpodobně jde o Franze Josefa Zinka (žil ve městě v letech 1844 až 1924), majitele hodinářského závodu v budově radnice, dlouholetého člena městské rady, který byl jmenován dne 24. ledna 1902 čestným občanem města. Nebo Johanna Zinka, knihkupce a obchodníku papírem (zemřel v roce 1919 ve svých 79 letech).
Zpráva z publikace Když se psalo, co se smělo: Na Vánoce 1971 na Šumavu a Novohradské hory vál alpský fén. Bylo průzračné počasí. Na Kleti bylo ve stínu 12 stupňů Celsia.
Kleťaři pozorovali panorama Alp a doufali, že se tam jednou podívají. Roku 1956 byla zimní olympiáda v Cortině d´Ampezzo. Cortina se jevila docela blízko. Když se to přežene, tak z Kletě by tam, nebýt v údolí, vidět bylo. Fyzicky to tehdy do Cortiny nešlo, ale finančně ano, koruna byla lepší než šilink. Dnes je to opačně.
Odborníci na meteorologii (Franz Weyde a Jaroslav Maňák) se o Alpách z Černé věže nezmiňují, to by to zapsali. Nejblíže z města připadá v úvahu komín teplárny v Novém Vrátě, Baba, Jivno a Jelmo. Trochu dál od rybníka Čekal u Lišova bývaly vidět Alpy na západ od Vídně. Dnes je tam stromoví a hlavně vzduch je v současné době málokdy čirý, viditelnost dobrá někdy ráno nebo večer, spíše na jaře a v zimě. Úplně na okraj z časů osobních automobilů Tatra 8, Tatraplánů apod. - vtipálci pokládali záludnou otázku, jestli jsou z Černé věže vidět také Tatry.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zato z ochozů temelínských chladících věží jsou iopravdu Alpy vidět. Sám jsemti vidšl. A za dobré viditelnosti jsou vidět i Tatry. Na silnici směrem na Č. Budějovice.
