V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podívá na bohatou a proměnlivou historii domu na rohu Krajinské a Hradební. Od špitálu sv. Václava, přes empírovou přestavbu pro purkmistra Klavíka až po továrnu, papírnictví a samoobsluhu. Dům byl svědkem střídání režimů, podniků i úřadů a jeho kubistická dostavba byla trnem v oku pro Klub za starou Prahu.
Na foto do Krajinské od Hradební směrem do města je klidno. Je doba c. k. a tramvajová. Tramvaj zrovna nejede, měla intervaly od nádraží 5–7 minut, ale na náměstí se dělila na linku L a linku P. Jiný fotograf by si na tramvaj počkal. Vlevo na rohu Hradební stojí výrazný klasicistní dvoupatrový dům postavený v roce 1835 pro purkmistra Františka Josefa Klavíka. Částečně, zejména v traktu v Hradební, byl použit starší objekt špitálu sv. Václava. Dům v této podobě vydržel do roku 1925, kdy byla povolena obchodníku Ferdinandu Herrmannovi výstavba 3. patra.
Třetí patro a střední arkýř v novodobém stylu s prvky doznívajícího kubismu byly předmětem kritiky Klubu za starou Prahu, který ji uveřejnil ve svém časopise v roce 1934. Od roku 1864 sídlila v Klavíkově domě německá městská spořitelna (česká záložna měla novorenesanční palác na rohu náměstí a Sterneckovy ulice). V roce 1913 se spořitelna přestěhovala do nové budovy na rohu Krajinské a Hroznové. Do uvolněných prostor v Krajinské se nastěhoval c. k. berní referát.
Ještě téhož roku 1913 koupil dům Ferdinand Herrmannm s věcným břemenem spočívající v tom, že měl v domě c. k. berní referát či později berní správu. V levém portálu měl Ferdinand Herrmann papírnictví a vzadu si zařídil továrnu na papírové zboží a výrobu sody. Papírnictví zde odolalo několika politickým režimům. Uzavřeno bylo až 11. května 1992. Po roce 1948 krátce vedl papírnictví Vilém Hoffmann. Na čas se objevil na portálu nápis Narpa (národní papír). Pak převzal obchod podnik Drobné zboží a zařídil zde první samoobsluhu ve městě se sortimentem papírnické, školní a kancelářské potřeby. V části vpravo měl za socialismu podnik Potraviny prodejnu potravin a maso – uzeniny. Oba obchody, jeden čas propojené, byly zrušeny 12. června 1992. V domě se prostřídala řada živnostníků (Sternové, Prokop aj.) a kanceláří. Kromě berňáku měl zde kancelář plovárenský odbor Sokola I.
Nejdéle v tomto prostoru sídlil špitál sv. Václava založený v roce 1323. Pro občany něco jako nemocnice a útulek. Za Josefa II. byl špitál zrušen s odůvodněním, že o nemocné a přestárlé občany bude pečovat stát. Objekt špitálu koupil v roce 1792 Filip Wunderlich a žádal o přestavbu na obytný dům, ale u radnice neuspěl. Roku 1835 dům přestavěl (klasicistní novostavba) městský stavitel Josef Sandner pro purkmistra Klavíka. Podle Karla Kakušky vznikl empírový dům, ale mezi klasicismem a empírem je tak malý rozdíl, že platí oboje, přičemž dnes je to zase jinak.
Části špitálu se zachovaly v Hradební. Také zůstal v půdorysu špitálský dvůr. Do objektu na dvoře a do domu vedle vpravo se oklikou po podniku Výpočetní techniky a SSM (v 18. století též dělostřelecká škola) vrátil „berňák“ v podobě Krajského finančního ředitelství. Pozapomíná se, že v areálu pobývali u dělostřelců vynálezci Josef Ressl a Josef Wunderlich. Na Wunderlicha se zapomnělo takřka úplně, přestože vynalezl secí stroj.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
