Čtvrtek 27. 11. 2025 | Svátek má Xenie
Dnes, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k pozdně gotickému domu Försterů na severovýchodním rohu náměstí. Připomíná zaniklé podloubí prorazené kvůli trolejbusům, objevenou a znovu ukrytou gotickou malbu i pestrý sortiment hračkářství, které zde fungovalo za první republiky.
Ze severovýchodního koutu náměstí byl do ulic Kanovnické a k Černé věži nejužší průchod ze všech čtyř koutů náměstí. Na rohu stál a stojí pozdně gotický dům rodiny Försterů, přestavěný v letech 1565 až 1568 v renesanční módní vlně. Kanovnickou jezdily za socialismu trolejbusy v obou směrech. Býval to velmi frekventovaný komunikační uzel (u záložny a před kostelem se ze zastávek hrnuli cestující na náměstí). Radní proto nechali ve Försterově domě prorazit do Kanovnické krátké podloubí, aby se situace hlavně pro chodce ulehčila.
V krátkém novodobém podloubí byly zavěšeny skříňky filatelistů a jachtařů. Jenže se v tomto podloubí zhoršovala hygiena, buď tam Technické služby města málo zametaly, až bylo podloubí v roce 2007 zazděno, čímž se prostor v přízemí vrátil do původního stavu, kdy zde měl Gustav Förster galanterii a hračkářství. V nové době měla v tomtéž prostoru místnosti parfumerie a drogerie MONA.
Čtvrtek, 18. září 2025, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k francouzským trolejbusům Vetra, které jezdily v Budějcích od roku 1948 do roku 1965. Připomíná první jízdu do Čtyř Dvorů, okružní linku i to, jak vozy po vyřazení neskončily na šrotu, ale jako...
Dům je vzhledem k ostatním původním domům na náměstí užší, s jedním obloukem loubí a v šířce na dvě okna. Asi když se po roce 1265 rýsovaly pro stavbu domů dlouhé gotické parcely, tak nějak to na tento dům s dlouhým traktem do Kanovnické vyšlo. Dům zde takto stál už před rokem 1500.
Při opravě domu v 50. letech 20. století byly pod novodobou omítkou objeveny renesanční sgrafita a unikátní gotická malba představující biblický obraz lovu na jezeře. Odhadlo se, že malba pochází z let kolem roku 1500. Pár let se váhalo, jak s hodnotným obrazem na domě naložit, až se zrestauroval. Dobré, ale použité barvy byly nekvalitní, přidalo se počasí a malba začala odcházet. Památkáři rozhodli, že se odborně zakonzervuje novou omítkou, takže obraz je pod ní.
Na vedutě Jana Willenberga z roku 1602 lze rozpoznat, že dům má renesanční štít podobný jako sousední dům vpravo s drogerií firmy Páral. Nevysoký štít s renesančními vlnovkami se mohl v roce 1964 při další opravě obnovit, ale byla jiná doba. Průčelí do náměstí neslo původní letopočet ve štuku 15651, což nebyla chybka nebo překlep, ale kabalistický tehdejší humor, že se mohl letopočet číst zepředu i zezadu, přičemž se vědělo, že jde o rok 1565. Při opravě se místo číslice 1 udělala vlnovka, anebo to udělal zub času. Někdy, až bude další oprava, může se to napravit. Tolik kabalistických hříček zase ve městě nemáme.
Čtvrtek, 20. listopadu 2025, 16:00
Jan Schinko popisuje proměny někdejšího Německého domu na pravém břehu Malše. Reprezentativní spolkový dům vystřídal Stalinův dům, Slovanský dům i armáďák, kam se po válce přesunulo Jihočeské divadlo. Dnešní přestavba objektu připomíná, kolik...
Dobový hračkářský sortiment u Försterů za 1. republiky: vláčky, autíčka na klíček, šlapací auto, dřevěné hračky, houpací koně, různá stavebnice, skládací kostky, loutky, divadélka, maňásci, mrkací panenky, kolíbky, nádobí a náčiní na pískoviště apod. Kostky složeny v krabici a když se šikovně přetočily, objevil se obrázek ze známé pohádky. Později i vláček elektrický. Před Vánocemi sleva. V domě bydleli Gustav a Markéta Försterovi, obchodnice Marie Blažková a Antonie Passigová.
V traktu do Kněžské měl od roku 1907 papírnictví Josef Slad, od nějž převzal obchod po 30 letech Alois Dolejš. Dále v traktu bývalo až do let kolem 1950 hodinářství a zlatnictví. Již v roce 1905 zde působil Ferdinand Starý, absolvent hodinářské školy a odborný hodinář. Začal svižně, dle upoutávek v místních listech:
Nejdou Vám hodinky? Hodinky spravuji znamenitě, jen se hleď přesvědčit každý hbitě. Za zlatku necelou každý se diví, kdo v práci vyzná se, vykoná divy. Stroj skoro zničený, zase chodit musí, třeba byl rozbitý na samé kusy.
A dařilo se.
V roce 2015 na Den památek byl dům zpřístupněn veřejnosti. Dostavil se i bývalý obyvatel s babičkou a vzpomněli, kde stál stůl, gauč apod., a na ohromný ruch v trolejbusové Kanovnické. Jen nevěděli, že nad plochými stropy byly skryty vyšší stropy renesanční, které někdo kdysi zabednil.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
