neděle 8. prosince 2019 Květoslava

Drbna historička: Vznik Horské služby na Šumavě

Po roce 1948 byla zástupci ONV Klatovy, ústředí Horské záchranné služby ve Vrchlabí a ministerstva školství a kultury založena na šumavském Špičáku pobočka Horské záchranné služby. Měla jednu stanici a deset členů, jedním ze zakládajících byl Antonín Říha.

Další stanice vznikla v roce 1950 v Hojsově Stráži s pěti členy, ovšem v roce 1954 byla Horská záchranná služba v celé republice rozpuštěna a vznikla Horská služba v rámci pozdějšího Československého svazu tělesné výchovy.

V roce 1957 byla Horská služba (dále jen HS) rozšířena po celé oblasti Šumavy. V celé historii HS Šumava vznikaly a zanikaly dle potřeby její stanice (například zaniklá stanice Kleť, nová Lipno - Kramolín). Vše se podřizuje návštěvnosti jednotlivých středisek a v neposlední řadě technické dostupnosti míst mobilními prostředky HS.

V současné době má Horská služba Šumava vzhledem k její rozlehlosti 11 profesionálních pracovníků a 24 dobrovolníků na těchto stanicích: Špičák, Prášily, Kvilda, Zadov, Nová Pec - Láz, Lipno - Kramolín, Modrava (ve výstavbě). Centrální telefonní číslo HS je 1210.

Nyní je činnost Horské služby financována Ministerstvem pro místní rozvoj a je kladen důraz na její profesionalitu včetně odborného vzdělání jejích členů, kteří musí mít střední zdravotnické vzdělání (platí pro pracovníky z povolání).

Historie technického vybavení HS je samostatná kapitola. Začátky byly velmi skromné, vybavení bylo v podstatě privátní. Základní svozný prostředek byly takzvané kanadské saně ze dřeva, později také saně laminátové. K fixaci zlomenin končetin se nejprve používaly Kramerovy dlahy, což byl v podstatě úzký kovový žebříček obalený obvazem, který se dal vytvarovat. Později v 70. a 80. letech kovové dlahy s možností úpravy na délku a potom úzké dřevěné dlahy s molitanem, kterým se říkalo americké, neboť byly používány ve Vietnamu.

V těchto dobách minulého století byly všechny uvedené dlahy hojně využívány, protože technika lyžařského vázání se začínala teprve rozvíjet. Jenom na stanici Zadov bylo za jeden víkendový den pět až šest těžkých úrazů, většinou zlomenin dolních končetin. Sanitka byla dostupná z Vimperka někdy až za několik hodin, dnes jsou to v podstatě desítky minut včetně vrtulníku v případě ohrožení života. V současné době se používají moderní vakuové dlahy včetně fixace celé postavy, kdy tato dlaha po odčerpání vzduchu ztvrdne.

První sněžné skútry pro svoz a dopravu zraněných v zimě byly k dispozici v 80. letech minulého století, jejich výkon byl ale nízký. Postupem času se technické vybavení zlepšovalo až do dnešní doby, kdy čas od zranění do lékařského ošetření je zkracován na minimum terénními automobily, čtyřkolkami a výkonnými sněžnými skútry, což je dobrá zpráva pro ty, kteří pomoc Horské služby potřebují.

Napsal Miroslav Matoušek
čtenářský příspěvek

Štítky Drbna historička, Horská služba Šumava, historie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.