Hrdinský čin vojáka z povolání zachránil život ženě při autonehodě

Málem tragická událost se stala 19. října v dopoledních hodinách. „Bylo to několik kilometrů od obce Člunek. Všiml jsem si hustého dýmu, který stoupal z příkopu. Zastavil jsem a běžel se podívat, co jej způsobilo,“ vrací se k nehodě Michek. Příčinou dýmu byl havarovaný osobní automobil. Co bylo ale horší, uvnitř vozu byla zaklíněna řidička ve vážném stavu a z auta unikaly pohonné hmoty.

„Moje první myšlenka byla, že už jsme zde pozdě. Žena se nehýbala, silně krvácela. Měla těžce poraněnou paži, která visela jen na vlásku měkké tkáně,“ vzpomíná Michek na první poznatky. U nehody zastavilo i další vozidlo ze Slovenska a společně s mužem ženu dokázali z auta dostat do bezpečí. „Bylo to obtížné. Nedostatek prostoru, mokrá zemina, která nám klouzala pod nohama, z automobilu navíc vytékal benzín. Měli jsme obavy, aby vozidlo nezačalo hořet,“ líčí dále třicetiletý voják.

Zraněná žena začala při vyprošťovacích pracích se svými zachránci komunikovat. „Byla v šoku, hodně krvácela a stěžovala si na silnou bolest v paži.“ V místě nehody zastavily posléze i další vozy a v jednom z nich byla i zdravotní sestra. „Zraněnou řidičku společně uložili do stabilizované polohy a starali se o ni až do příjezdu zdravotnické záchranné služby,“ sdělila kapitánka Jana Samcová, tisková mluvčí 25. protiletadlového raketového pluku.

Žena díky pomoci okolí přežila a dle informací Budějcké Drbny se léčí dodnes. „Z lékařské zprávy vyplývá, že řidička utrpěla mimo jiné traumatickou amputaci v úrovni mezi ramenem a loktem, poranění plic či zlomeninu lopaty kyčelní kosti. Díky lékařům o paži nepřišla a může dokonce i částečně hýbat prsty,“ uvedla mluvčí jindřichohradecké policie Hana Millerová.

Sám poručík Michek ale o svém činu skromně říká: „Udělal by to každý. Navíc jsem nebyl jediný, kdo se snažil pomoct. Byli tam přece i další lidé.“ Vojákem z povolání je Michek 10 let. Do armády jej to táhlo od dětství. „Zajímala mě střelba, vojenské lezení, přežití v přírodě a tak podobně. Když jsem se rozhodoval, co budu dělat po základní škole, armáda byla jasná volba.“

Petr Michek slouží na druhé baterii 252. protiletadlového raketového oddílu jako velitel čety odpalovacích zařízení. Má sedmiměsíční dceru a mezi jeho koníčky patří střelba, ale i výlety po kulturních památkách a turistika.