Ve vztahu ke značce, firmě a pivu bereme práci vážně a srdcařsky, říká ředitel Budvaru Jiří Boček

Pětadvacet let ve funkci ředitele je natolik dlouhá doba, abych vám mohl položit otázku: Co přineslo spojení Jiří Boček a Budějovický Budvar?
Dostal jsem se k této funkci velmi zvláštním způsobem. Když jsem přišel domů a sdělil jsem manželce, že budu tři měsíce dělat ředitele, tak se mi docela vysmála. A teď se mi posmívá, že ty tři měsíce se nějak protáhly. (úsměv) Já jsem se v Budvaru vyučil, dělal zde můj otec, takže jsem měl vždycky k Budvaru jako značce, firmě a pivu velmi kladný vztah. Připadalo mi úplně normální jít po základní škole na střední potravinářskou školu, kde se vyučovala pivovarská technologie. Po jejím skončení jsem pokračoval dál ve studiu výroby technologie piva na vysoké škole. Vrátil jsem se do Budvaru po skončené základní vojenské službě a moje představa byla taková, že se budu především věnovat výrobě a kvalitě piva.

Život se mnou trochu zamíchal, v roce 1991 jsem se stal ředitelem, což bylo hodně brzo, protože mi bylo třiatřicet let. Byla to pro mě obrovská škola a řešil jsem nové záležitosti. Na škole jsem tohle nestudoval, ale musel jsem se s tím popasovat. Česká a moravská pivovarnická akademie mi udělila ocenění a vyhodnotila moji činnost, nicméně já to pořád beru, že ocenění je sice individuální, ale vnímám ho jako kolektivní. Tak jako ředitel bez týmu je úplně zbytečný, tak tým bez ředitele je také zbytečný. Jsou to úzce spojené nádoby. Nás může těšit všechno, co jsme za tu dobu dosáhli, protože pivovar udělal za těch pětadvacet let významný obchodní i hospodářský pokrok. Ale také v šíření slávy, protože my kromě slávy originálního budějovického piva šíříme slávu města, kraje a v neposlední řadě celé České republiky.

ČTĚTE TAKÉ: Ředitel pivovaru Budějovický Budvar získal cenu pivovarnické akademie za rok 2015 

Vy jste to zmínil. Ve třiatřiceti letech jít do čela Budvaru nebylo jednoduché. Jaké byly začátky?
Těžké, protože se všechno měnilo. Politická situace, ekonomická situace, rozpadl se systém maloobchodu, rozpadl se systém gastronomie... Všechno se to vytvářelo úplně znovu. K tomu najednou začala diskuse ohledně privatizací. Do toho přijel náš konkurent Anheuser-Busch z Ameriky a řekl, že si chce s Budvarem rozdělit svět z obchodního hlediska. Pak ještě projevil zájem, že by Budějovický Budvar chtěl koupit. Minimálně tedy v prvním kroku třicet procent s následnou opcí až na sedmašedesát procent. Skutečně ta devadesátá léta byla plná neskutečných změn. Rozpadl se třeba i systém exportu piva do zahraničí, protože dřív jsme museli vyvážet přes státní akciovou společnost Koospol. Neměli jsme přímý kontakt se zahraničními partnery. Nově to tak pro nás znamenalo budovat obchodní vztahy v České republice, jak v oblasti gastronomie, tak v oblasti nově se vytvářejícího maloobchodu. Zároveň i v zahraničí s importéry bez nějakých prostředníků. V neposlední řadě bylo potřeba vyměnit technické a technologické zařízení tak, abychom uspokojili zvyšující se poptávku po značce. Když jsem totiž začínal, pivovar vyráběl nějakých 413 tisíc hektolitrů piva, což jsme v roce 2015 téměř čtyřikrát překročili, jelikož jsme prodali 1,6 milionu hektolitrů piva. To je obrovský růst, za kterým je spousta práce. Ve vztahu ke značce, firmě a pivu to bereme hodně vážně a srdcařsky.  

Za čtvrtstoletí jste čelil i nespočtu problémů, ať už to byl konec hokeje v Budějcích či mimořádný audit v roce 2012 zahájený tehdejším ministrem zemědělství Petrem Bendlem. Co bylo pro vás nejtěžší?
Takových záležitostí byla celá řada. Já si myslím, že když se daří, tak člověk negativní věci zapomene. A dál se tím nezabývá. Má si z nich odnést ponaučení pro budoucnost a soustředit se na to, co je jeho hlavním předmětem podnikání. Pro nás je to výroba a prodej piva. Naštěstí je obchod s pivem hodně liberální, takže nejsme závislí na nějakých státních dotacích nebo na příspěvcích z Evropské unie. Vůbec ne! Ta obchodní činnost je skutečně nezávislá. Soustřeďujeme se na značku, pivo, rozvoj pivovaru a hledáme cesty pro organický růst. Toho se musíme držet.

Přesto nemůžu vynechat samotný spor o ochrannou známku se společností Anheuser-Busch. Vyčerpávat to musí jak vás, tak i Budějovický Budvar...
Hlavně na začátku to bylo komplikované. Neměl jsem žádné manažerské studium ekonomického charakteru nebo v oblasti ochranných známek. Tehdy na to v České republice bylo jen pár specialistů. Měli jsme štěstí, že jsme se spojili s těmi nejkvalitnějšími. Od těch jsme získali přehled, co je známka, k čemu slouží, na co je potřeba a tak dále. Na začátku devadesátých let jsme pak měli dvě možnosti. Buď si jít vlastní cestou bez strategického partnera, nebo nás nemusely zajímat věci jako ochranná známka, export, zahraniční obchod a čekali bychom na převzetí strategickým partnerem. Šli jsme tou první cestou a ukázalo se, že to byla správná volba. A přesto, že je ta konkurence v pivu obrovská, tak se pivovar úspěšně rozvíjí.

Soudní spory opravdu nebyly lehkou záležitostí. Byla to celá řada náročných vyjednávání o tom, zda jim někde pustíme ochrannou známku. Cíl Anheuser-Busch byl totiž jednoznačný: získat exkluzivní postavení pro značku Budweiser na celém světě. Tomu požadavku jsme nechtěli ustoupit, nakonec jsme se ani nedohodli na žádném rozdělení světa. Společnost Anheuser-Busch se tak v roce 1996 rozhodla, že nás usoudí v soudních sporech. A co nepůjde dohodou, si vymůže soudně. To se nepodařilo. Je pravdou, že jsme v letech 1997 až 2005 absolvovali celou řadu soudních sporů. Minimálně jich bylo přes 120. To je velký objem práce. Přesto nás to nezlomilo, protože někdy v roce 1997 jsme v archivu Spojených států amerických našli místopřísežná prohlášení zakladatele společnosti Anheuser-Busch, kde před soudem přísahal, že myšlenka vyrábět americký Budweiser v Čechách byla velmi jednoduchá: kopírovat pivo z Českých Budějovic. Z tohoto hlediska je českobudějovické pivo originál, a to bez diskuse.

Momentálně vede Budějovický Budvar ještě nějaké spory?
Ještě máme nějaké soudní spory a správní řízení, ale už to není taková intenzita, kterou jsem zmínil v letech 1997 až 2005. Teď jsme ale rozšířili počet zemí, kam vyvážíme pivo, protože v roce 1991 jsme vyváželi do osmnácti států, dnes vyvážíme do dvaasedmdesáti zemí.

Takže platí, že export je pro Budějovický Budvar významnou složkou?
Je to polovina naší produkce.

Za posledních deset let také došlo k navýšení celkové produkce o čtyřicet procent. Čemu takový nárůst přisuzujete?
Značce, systematické a dlouhodobé práci a hlavně bylo důležité neztratit směr a nedělat skoky zleva doprava. Člověk si musí udržet vlastní názor a vlastní směr, protože dnes nabízí svět strašně moc možností. Otázkou jenom je, jakou si vyberete. Dokonce to už má pro lidi lékařskou diagnózu. Někteří jsou skutečně nemocní z toho, že nevyužijí všechny možnosti, které se nabízejí. To samé jsou firmy. Ty mají také celou řadu možností, ale musí si vybrat, co je správné, co zapadá do předmětu podnikání a co je bude posouvat dopředu. Jednoduše se to řekne, hůř se to dělá.

ČTĚTE TAKÉ: Budějovický Budvar překonal historickou hranici 50 milionů hektolitrů

Mohou mít na zvyšování produkce vliv i unikátní postupy, které Budějovický Budvar při výrobě piva využívá?
Určitě. Za originalitou značky Budějovický Budvar se skrývá výrobek a práce v pivovaru. Do toho patří zaprvé to, že nenahrazujeme původní suroviny. To je pro nás alfa omega. Používáme naši měkkou vodu z artéského vrtu Českobudějovické pánve. Výlučně využíváme jen moravský slad, který pochází z oblasti Hané a vyrábí se z české odrůdy ječmenu. Vyloženě používáme i český hlávkový chmel - poloraný žatecký. A pořád dodržujeme, přestože jsme vyměnili technické zařízení, osvědčené technologické postupy, které jsou ověřeny léty a praxí. Zadruhé se veškeré pivo vyrábí jen v Českých Budějovicích, protože náš produkt má chráněná zeměpisná označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. To je garance pro spotřebitele, že neděláme pivo pod nějakou licencí. Když se piva napije, tak ví, že je z Českých Budějovic. Třetí záležitostí je, že trváme na značce Budweiser Budvar, a to je věc, o kterou se musí denně pečovat. To, co je na naší výrobě de facto unikátní, jsme si zanesli i do registru pro chráněná zeměpisná označení, kde je popsán náš technologický postup včetně surovin, které se používají. Jestli je vše dodržováno, kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ještě nad tím mají dohled evropské orgány.

Jak bylo těžké získat před dvanácti lety chráněné zeměpisné označení?
To bylo hodně zajímavé. Když začala Česká republika přistupovat k Evropské unii, tak jsme věděli o tom, že tam ten institut existuje a chtěli jsme ho využít vlastně od samotného začátku. Začali jsme na tom pracovat už v roce 1999, tedy pět let před vstupem do Evropské unie. Bylo to za velmi účinné podpory tehdejší politické reprezentace. Naše chráněné zeměpisné označení se dostalo přímo do přístupové dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií.

Za dobu vašeho řízení podnik uvedl Budějovický Budvar na trh několik novinek. Na který produkt jste nejvíce pyšný?
Pýcha předchází pád. (smích) Je pravdou, že jsme uvedli hodně novinek, ale pořád je pro nás klíčový světlý ležák. To je naše vlajková loď. Přesto jsme k tomuto výrobku postupně přidali tmavý ležák, nealkoholické pivo nebo tmavý ležák s višní. V roce 2007 jsme vyvinuli značku Pardál a také Pardál Echt. A to je krátký výčet. Ona je inovace v pivovarech úplně standardní proces. Musí se sledovat vývoj chuťových preferencí generací. Nedá se proto říct, že se v pivovaru bude vyrábět jenom jedno pivo. Takhle to nefunguje. Je jasné, že člověk musí mít definovanou značku, definovaný produkt a kolem toho se skládají portfolia výrobků. To jsme vlastně udělali nejenom značkou Pardál, ale také rozšířením sortimentu značkami Carlsberg a Somersby z dánského pivovaru Carlsberg.

ČTĚTE TAKÉ: Zájem o pivo z Budějovického Budvaru dlouhodobě roste

A chystá v současné době Budějovický Budvar nějaký nový produkt, který by stál za zmínku?
Chystá, ale já vám to neřeknu. (smích) To by bylo nespravedlivé. Jsou rozpracované inovační záležitosti, ale v současné době to skutečně není k uveřejnění. 

Pokračování rozhovoru přineseme v následujících dnech...