Vzal veškeré úspory a vsadil na budoucnost architektury. Ze sna se stává skutečnost

Přiznám se, že když jsem poprvé slyšel pojem Český ostrovní dům, připomnělo mi to Český dům při olympiádě v Londýně. Tedy ukázka naší nápaditosti a zlatých ručiček. S tím asi ale projekt srovnávat úplně nelze, že? 
Řekl bych, že v těch zlatých ručičkách máte pravdu. Český ostrovní dům je ve své podstatě technologickým a estetickým oříškem, jednoduše je to obrovská výzva. Proto bylo nutností, aby na něm pracoval tým těch nejlepších odborníků a já mám velké štěstí, že je náš projekt skutečně přitáhl. Je to velmi těžké a fascinující téma zároveň, ale to je právě ono.

Co je tedy Český ostrovní dům? 
Ve své podstatě je to kompletně soběstačný dům, jenž je šetrný ke všem zdrojům, které v dnešní společnosti potřebujeme a vyžadujeme. Nejde o klasický odizolovaný pasivní dům, jdeme o krok dál. Slovo ostrovní v tomto smyslu znamená, že je tento dům schopný fungovat autonomně, tedy nezávisle na tom, zda nám v budoucnosti dojde například uhlí a ropa nebo se rozbijí jaderné elektrárny. Žijeme ve vzrušující době, kdy nám dostupné technologie dávají možnost zachovat náš vysoký standard života citlivějším, takzvaným udržitelným způsobem. Proč toho nevyužít. Věřím, že tímto projektem děláme malý krůček k takovému vývoji.

Chápu to správně, že chcete částečně společnost vrátit ke kořenům, tedy do přírody?
Není to nutně postaveno na klasických ekologických základech, jde spíše o selský rozum, technologický vývoj, přemýšlení o budoucnosti. Rád to vysvětluji na příkladu elektroaut. Před deseti lety by se spousta lidí smála představě běžného užívání elektromobilů. A pak přišel Elon Musk se svou Teslou a tu změnu nastartoval. Dokáži si představit, že za dalších deset let už tu elektroaut bude tolik, že budeme všichni koukat, jak se nám lépe dýchá. Cítím, že podobným směrem se bude ubírat velká spousta dalších odvětví, včetně stavitelství. Jednoduše už neexistuje důvod, proč dále lpět na neobnovitelných zdrojích.

Projekt Český ostrovní dům jste vymyslel. Jak se ona samotná myšlenka zrodila?
Delší dobu jsem měl sen, že vytvořím něco skutečně užitečného a volba padla na myšlenku soběstačných staveb, tedy Český ostrovní dům. Naším hlavním cílem je urychlit nástup udržitelných technologií a principů do domácností a budov. Řekněme, že bychom rádi svými aktivitami katalyzovali tento proces. Vzal jsem veškeré životní úspory a vsadil to na tuto myšlenku, byla to naprosto přirozená, osobní volba.

To znamená, že oborů budoucnosti, nad kterými jste přemýšlel, bylo více?
Téma domova mi bylo popravdě od začátku nejbližší jako člověku. Je to prostě centrum našeho žití, místo, ve kterém se milujeme, zlobíme se na sebe, vyrůstáme, vychováváme děti a umíráme. Domov je také místem, kde nejvíce spotřebováváme. Pokud ovšem začneme domov chápat jako další organismus, který žije s námi a my s ním, uvidíme celou věc z jiné perspektivy. I domov může dýchat a starat se sám o sebe – a o nás. Obecně ale věřím, že další témata budoucnosti jsou například pokročilá robotika a umělá inteligence, z které mám tedy trochu obavu. Dost mě také zajímá pokrok ve virtuální realitě a simulacích, genetice a biologii nebo třeba v prozkoumávání vesmíru. U dopravních prostředků se zřejmě bude hodně řešit a řeší jejich automatické řízení. Tempo, kterým se vyvíjí internet, je také neuvěřitelné a dokáži si představit, že poměrně brzy bude existovat například globální Wi-Fi síť. Je toho spousta, některé věci jsou trošku strašidelné, obecně ale vnímám budoucnost hodně pozitivně. Těším se na ni, potřebujeme optimismus.

Co ostrovní dům přinese naší společnosti?
Primárně nám jde o užitečnost. Po malých krůčcích bychom rádi pomohli na svět moderním soběstačným a vysoce šetrným budovám nové generace. Začínáme ale skutečně velmi pokorně, v malém a s velkým osobním riskem. Budu šťastný, když nás budou následovat další, o to mi jde, zažehávat plamínek. Vnímám, že tak trochu pukají ledy a že i ty velké společnosti podstupují určitou evoluci myšlení. Minimálně mám díky projektu Český ostrovní dům a lidí kolem něho takový pocit. To je ryze dobrá zpráva pro všechny. Například v rámci řešení energetické soběstačnosti spolupracujeme s odborníky z firmy GWL Power, která má přesně ten vizionářský, průkopnický ráz, který nás baví. Takové partnery hledáme i v dalších oblastech. Zatím máme obrovské štěstí na spolupracovníky a za to jsem moc rád.

Jak reagují velké energetické společnosti? Nevadí jim váš projekt?
Rád bych řekl, že Český ostrovní dům není jen o elektrice. Je to celý stavební koncept, včetně například vodního a odpadního hospodářství. No, uznejte. V době, kdy nám klesají hladiny podzemních vod, ještě pořád splachujeme čistou, pitnou vodou. Dá se to vyřešit i jinak a to je také naším úkolem. Řešení existují a přestávají být předražená. Nicméně tempo, kterým se vyvíjí solární technologie, jenž má u nás bohužel trochu pošramocenou reputaci, je velmi povzbudivé. Stejně tak jako technologie na ukládání takto vzniklé energie do baterií různého typu. Hodně nakonec záleží na velkých energetických společnostech, jak k tomu přistoupí. Buď se na tomto čistším vývoji budou podílet, anebo postupem času začnou být méně potřebné. Z komunikace s nimi ale samozřejmě vím, že příprava probíhá intenzivně – to je přesně to pukání ledů, o kterém jsem již mluvil. Další dobrá zpráva.

Projekt Český ostrovní dům spolupracuje s vysokými školami, konkrétně s ČVUT fakultou stavební a VŠTE v Českých Budějovicích. Jak to celé probíhá?
Vyhlásili jsme v rámci projektu vysokoškolskou soutěž, abychom maximálně zapojili novou generaci architektů, která všechna tato témata bude v budoucnu řešit nejintenzivněji. Věřím, že je to správná cesta. Pod odborným vedením Jany Hořické propojujeme aktuální špičku v oboru s nadějnými talenty, což je přesně v intencích celé naší filozofie. Dále se nám do týmu podařilo získat i Andyho Acreda z University of Cambridge, čehož si moc cením. Tímto způsobem vznikne finální návrh prototypní budovy, kterou máme v plánu postavit a demonstrovat na ní, že vše o čem mluvím, je již dnes reálně proveditelné a zdaleka to není ekonomicky nedostupné. Aktuálně máme rozpracováno pět různých konceptů, které budeme v následujících měsících ještě výrazně upravovat a měnit. Předpokládaný termín realizace prototypní stavby je jaro 2018 a poté spousta dalších plánů, ale ty si zatím nechám pro sebe.

Bere vám projekt hodně volného času?
Naprosto mu věřím, takže ani vlastně nerozlišuji co je volný a nevolný čas. Mám pocit, že je to tak, jak to má být.

A jak se vůbec k něčemu takovému dostane bývalý zpěvák kapely Pub Animals?
Muzika je moje láska, ale nikdy nebyla mou hlavní životní náplní. Ani bych neřekl, že jsem byl nějak výrazně hudebně talentovaný, i když cena Anděl nám tam za první CD přistála. Po dostudování v Americe jsem prošel několika korporacemi, naučil se určité principy tohoto specifického prostředí a přirozeně začal podnikat. Přijde mi, že je to další životní výzva, impulz, který se prostě dostavil a já jej neodmítl.

Za ten rok vám hudební kariéra nechyběla? 
Musím říct, že ta energie, kterou jsem věnoval hudbě, úplně plynule přetekla do projektu Český ostrovní dům. Z tohoto úhlu pohledu mi nechybí nic. Je to fascinující, kreativní téma a já jsem velmi rád, že u toho můžu být. Ty příběhy z koncertů mi zůstanou pro vnoučata a k nim přibydou další příběhy z projektu Český ostrovní dům. To mě baví.