Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolává spory. Zúčastní se ho i jihočeští politici

Jde o setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje Němce odsunuté po druhé světové válce a jejich potomky. Akce se má uskutečnit v Brně od 22. do 25. května a podle organizátorů i podporovatelů má přispět k otevřenější diskusi o společné historii a česko-německých vztazích.

Odpůrci naopak upozorňují na citlivost tématu a historické souvislosti spojené s poválečným uspořádáním. Proti konání sjezdu se již v Brně konaly protesty. Na jednom z nich promluvila i poslankyně Lucie Šafránková (SPD). „Je to organizace, která historicky zpochybňovala poválečné uspořádání. Neni to smíření ale ignorování reality. Historie není ponožka, kterou odložíme, když se nám to hodí," uvedla Šafránková.

Jihočeši v debatě

Do veřejné diskuse se zapojují i zástupci z jižních Čech. Bývalý europoslanec a jihočeský politik František Talíř (KDU-ČSL) oznámil, že se sjezdu zúčastní. Svůj krok zdůvodňuje jako podporu smíření, odmítnutí kolektivní viny a snahu o otevřený dialog o minulosti.

„Jsem hrdý Čech. Jako historik dobře vím, jaká zvěrstva tady nacisté páchali. Jako politik zároveň odmítám princip kolektivní viny. Byli Němci – jako třeba P. Engelmar Unzeitig – kteří se nacismu postavili a zaplatili za to životem. Vlastenci nešíří strach, ale hledají pravdu,“ napsal Talíř na své sociální síti X. Zároveň zdůraznil, že je nutné rozlišovat mezi nacistickou ideologií a německou národností.

Na druhé straně zaznívá i kritika. „Sjezd má sudetoněmecký landsmanšaft, jenom několik set metrů od Kounicových kolejí, jenom několik set metrů od právnické fakulty, kde se děly ale strašné věci,“ uvedl poslanec Libor Vondráček (Svobodní) s tím, že je to dle něj výsměch a bagatelizace historie.

Část politiků a odpůrců upozorňuje, že konání sjezdu na českém území je velmi citlivé a může otevírat historické rány. Podle nich by se podobné akce měly konat s větší mírou opatrnosti vzhledem k poválečné historii regionu.

Poslanci sjezd odmítli

Sněmovna přijala usnesení, ve kterém vyjádřila nesouhlas s konáním sjezdu sudetských Němců. „Poslanecká sněmovna vyzývá organizátory této akce, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili," stojí ve sněmovním usnesení. Předák sudetských Němců Bernd Posselt i David Macek z Meeting Brno již zdůraznili, že se sjezd v Brně od 22. do 25. května určitě uskuteční.

Pro usnesení sněmovny hlasovala většina přítomných poslanců, zatímco opozice se jednání na protest nezúčastnila. Sjezd se má konat poprvé v historii České republiky. Do města byli pozváni i zahraniční hosté včetně německých a bavorských politiků. Dorazit má například německý ministr vnitra Alexander Dobrindt a pravděpodobně také bavorský premiér Markus Söder.

Vztahy mezi Českem a sudetskými Němci se postupně zlepšují

Podle mnohých se vztahy sudetských Němců a Česka vylepšují. Pomohla tomu i změna stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), které vypustilo požadavek na navrácení majetku zkonfiskovaného po druhé světové válce.

Ke sbližování přispěla také česká strana, mimo jiné prohlášením tehdejšího premiéra Petra Nečase v roce 2013, který vyjádřil lítost nad utrpením sudetských Němců při poválečném odsunu. Debata nad sjezdem však nadále rozděluje politickou scénu i veřejnost.