Šest let už stojí v čele Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert. Podle svých slov dynamický, benevolentní, ale v určité míře i přísný ředitel, který má rád expresionismus a tetování.
Ředitelem Alšovy jihočeské galerie jste už šestým rokem. Baví vás ještě ta práce?
Baví, opravdu moc. Myslím si, že jsem zhruba v polovině téhle cesty.
Když byste se měl popsat jako ředitel. Jak se v této pozici vidíte?
Myslím si, že jsem určitě dynamický. Snažím se vždy najít nějaký systém, který bude platný pro danou instituci, ale i pro její zaměstnance. Jsem benevolentní, orientovaný spíš na výkon, ale zároveň vím, že ta přísnost tam vždycky trochu musí být.
Kam se pod vaším vedením galerie posunula?
Tak to musí vidět hlavně návštěvníci ve vizuálním stylu a ve výstavách, které jim přinášíme. Když se na to podívám zevnitř, tak se podle mě galerie stala více kompaktnější. Instituce se obrovsky změnila jak personálně, tak i stavebně. Vytvořil se tým lidí, který má vize a cíle, pracuje na nich a instituci dál rozvíjí.
Jak se stavebně galerie mění?
Získali jsme dva IROPové projekty, které už běží. Jsou to rekonstrukce dvou budov v Budějcích, které má AJG – Wortnerův dům a budova Sparty. Podle všech předpokladů by měly být na konci příštího roku otevřeny. Ve Spartě otevřeme velký výtvarný ateliér s kurzy, a měla by fungovat jako takový specifický bod pro vzdělávání. Galerie se tak postupně mění na muzeum umění 21. století.
A úplně horkou novinkou, kterou už dnes můžu prozradit je, že naše instituce získala třetí IROPový projekt na kompletní rekonstrukci Mezinárodního muzea keramiky v Bechyni.
Za šest let jste už zažil nespočet výstav. Jaká byla podle vás nejzajímavější?
Tak nejvíce rozporuplných reakcí vzbudila určitě ta první velká – Andy Warhol. Ale to byl asi i svým způsobem záměr. Za mě byla nejzajímavější výstavou Krása bude křečovitá – Surrealismu v Československu v letech 1933-1939 a také výstava Ilja Repin a ruské umění, kde se nám podařilo získat významné zápůjčky z Tretjakovské galerie v Moskvě. Jsou výstavy, na které vzpomínám rád nejen já, ale i velké množství našich návštěvníků.
Proč podle vás vzbudil nejvíce emocí právě Andy Warhol?
Ta výstava byla velká, v mnoha ohledech kontroverzní. Zároveň i to jméno Andyho Warhola v jižních Čechách působí jako něco z Marsu, ikdyž již předtím byl v Schiele centru v Českém Krumlově. Z mého pohledu se povedla i zajímavými zápůjčkami. Dneska už by ta výstava zase vypadala úplně jinak. V té době to trochu rozbouřilo vody v jižních Čechách ohledně výstavních projektů a nepsalo se jen o Alšovce z pohledu problematických personálních změn.
Jako ředitel galerie máte samozřejmě nějaký vztah k umění. Jaký druh umění se vám osobně nejvíc líbí?
Mě baví současná malba a z těch starších směrů, zejména expresivní tendence ve výtvarném umění, tam hlavně třeba grafika a kresba (Kubin, Ensor, Schneider a podobně).
Vy jste mi prozradil, že máte tetování. Berete i tohle jako umění?
Tetování patří k lidské historii od nepaměti, důkazem je třeba mumie Ötzi a jeho tetáž. Je důležité brát ho jako umění, protože uměním opravdu je. V AJG proběhla výstava jednoho z nejzajímavějších českých malířů a tatérů Lukáše Musila a vzbudila velký návštěvnický ohlas.
Na co se můžeme v Alšově Jihočeské galerii těšit v příštím roce?
V příštím roce chystáme výstavu Kamila Lhotáka a jeho svět. Bude to jedna z nejsoubornějších výstav, která pojme autorovu jeho tvorbu v jednotlivých dekádách.
Druhým autorem, který bude v hlavní sezóně na Hluboké, bude malíř a writer Pasta Oner, který představí své dílo ovlivněné odkazy na popkulturu a multimediální tendence. Pro jižních Čech to bude opravdu zajímavá výstavní sezóna.
Foto Alšova jihočeská galerie
