Marek Hovorka: Musím na sobě pracovat a nikoho tam nepustit

Marku, ne každý fanoušek vás musí znát. Zkuste se představit.
Začínal jsem s fotbalem ve Švýcarsku v klubu Servette Ženeva. Pak jsme se s rodinou přestěhovali do Čech. Byl jsem v Bohemce. Pak jsem prošel Jablonec, Budějovice, Ústí nad Labem a skončil jsem tady v Táborsku.

Vypadá to, že máte formu a že se prokousáváte na pravou stranu obrany. Čím to?
Makám na sobě. Dělám vše pro to, abych se tam udržel. Pokud by to tak mělo být i v sezoně, tak za to budu jedině rád.

Konkurence je velká, že?
Ta je v každém mužstvu, které má nějaké ambice. A ambice Táborska jsou ty nejvyšší. Konkurence je vždycky zdravá. Hráče vybičuje k tomu, aby na hřišti nechal všechno.

Kde nastal váš výkonnostní obrat či posun?
Možná mi prospěla změna postu. Přesunul jsem se ze záložníka na krajního obránce. I s klukama máme lepší vztahy, více si rozumíme. Napomohla tomu moje psychická pohoda. Jedno s druhým. Cítím se dobře. Doufám, že mi to vydrží co nejdéle.

Jak jste si ve středu zahrál šedesát minut proti Slavii Praha?
Jak my, tak Slavia jsme šli do zápasu z plné přípravy. Z naší strany to nebylo v prvním poločasu úplně ono. Po šedesáti minutách jsme se do toho všichni pomalu dostávali. Všichni jsme se rozdýchali, co jsme o tom pak spolu mluvili. Patnáct minut druhé půle, co byla naše sestava na hřišti, bylo dobrých. Slavia byla silným soupeřem, hraje ligu, vyměnila trenéra. Má spoustu zkušených hráčů. Na tuto konfrontaci přišla spousta diváků. Takových zápasů jen více.

No právě, na zápas dorazily skoro dvě tisícovky diváků…
Paráda. Krásná návštěva na přípravné utkání ve středu v době dovolených. Jsem za to moc rád a doufám, že to tak bude i v sezoně. Kdyby lidi chodili v tomhle počtu, bylo by to fajn.

S kým jste proti Slavii absolvoval nejvíce soubojů?
Měl jsem tam na své straně Bazala a Dostála, tak asi s těmi. Bazal je šikovný hráč, technický, silný jeden a jednoho. Nepříjemný.

V přípravě jste i skóroval. Možná je to fakt, který vás posouvá do základní sestavy.
Moje základní práce je všechno ubránit a pokud je nějaká příležitost do ofenzivy, vždy toho využiji. Zatím se mi to daří, ale musím nadále pracovat, makat na sobě a nikoho tam nepustit. (smích)

Napsal Luboš Dvořák
Foto: Jan Škrle