Pondělí 20. 7. 2026 | Svátek má Ilja
Neděle, 19. července 2026, 20:00
Rekonstrukce kulturního domu Slavie v Českých Budějovicích se v roce 2023 vysoutěžila za 638 milionů, výsledný účet je však o 400 milionů vyšší. Zástupci města za tím vidí především špatně připravený projekt. Podklady pro jednání zastupitelstva, smluvní dodatky i vyjádření samotného architekta ale ukazují jiný, mnohem méně jednoduchý příběh. Příběh o inflaci, skrytých problémech stavby, měnících se požadavcích města, smluvní klauzuli, která oslabila kontrolu nad vícepracemi, i o tom, že s pojmem „o 400 milionů víc“ je možné počítat několika různými způsoby.
Spor o KD Slavii se rozhořel již za minulé městské reprezentace, která sestávala z hnutí ANO a hnutí Občasné pro Budějce (HOPB). Právě ta nechala vypsat na rekonstrukci objektu mezinárodní architektonickou soutěž, kterou vyhrálo mezinárodní konsorcium tří kanceláří (francouzské Chaix & Morel, rakouské Pichler ZT GmbH a Jana Proksy). Již v té době vyvolala stavba velkou vlnu kritiky tehdy opozičních zastupitelů, zejména za ODS.
„Nebyla asi dobře vybraná architektonická společnost, protože její architekti neměli vůbec žádnou zkušenost s veřejnými zakázkami v České republice a s rekonstrukcí památek," řekl nedávno novinářům náměstek Českých Budějovic Petr Maroš (Naše Česko, dříve ODS). Právě nekvalitně zpracovaný projekt pak náměstek označil za hlavní příčinu výrazného prodražení stavby.
Pondělí, 30. června 2025, 19:00
V Politické koridě se tentokrát spolu s budějovickými zastupiteli podíváme na budoucnost KD Slavie. Přestože se nákladná rekonstrukce kulturního domu rychle blíží ke svému konci, o tom, jaké kulturní akce ho naplní, zatím není rozhodnuto. Zeptali...
Současná radniční koalice je k projektu dlouhodobě kritická a často mluví o výrazném překročení rozpočtu, konkrétně o 400 milionech korun, které dává do přímé souvislosti s nekvalitně zpracovaným projektem. „Chyběly tam (v projektu) věci. Podali jsme osm reklamací vůči projektantovi. Všechny byly zamítnuty a my jako veřejný zadavatel nemáme jinou možnost, že pokud se nedomluvíme, budeme to muset vymáhat soudně,“ uvedl Maroš s tím, že celkové náklady na rekonstrukci budou 1,055 miliardy korun. Z prohlášení městských zástupců však není zcela zřejmé s jakými čísli pracují, zda porovnávají aktuální cenu s kalkulací z roku 2020 či 2023, jak nakládají s DPH a zda-li do svých výpočtů zahrnují veškeré náklady na rekonstrukci nebo pouze ty na provedení stavby.
Architekt Jan Proksa, jeden z autorů projektu, se k tomu vyjádřil následovně: „Ve skutečnosti se stavba v roce 2023 vysoutěžila za celkem asi 640 milionů bez DPH. Celkově vícepráce dosáhly asi 170 milionů bez DPH,“ napsal redakci s tím, že tvrzení náměstka Maroše odmítá: „Výroky pana Maroše z mého pohledu jsou spíše politického rázu, kdy se srovnávají různá časová období i částky s DPH i bez. Finální čísla si může každý ověřit z veřejných údajů dostupných na stránkách města,“ doplnil.
Vývoj ceny rekonstrukce:
Tato čísla vycházejí z oficiální rekapitulace nákladů, která byla dostupná pro jednání zastupitelstva.
V otázce výrazného navýšení výsledné ceny za rekonstrukci je také nutné zaměřit se na mechanismus, kterým se o vícepracích rozhodovalo. Podle smlouvy se stavební firmou měl každý návrh změny splnit dvě podmínky: kladné stanovisko technického dozoru stavebníka (TDS) a kladné stanovisko architekta. Jenže hned v prvním smluvním dodatku, uzavřeném v roce 2023 – se tato podmínka změnila.
„V rámci změny čl. VIII., podčl. A a podčl. C smlouvy o dílo bude zhotovitel povinen získat ke každé změně stanovisko autorského dozoru, nikoliv však výhradně souhlasné stanovisko," píše se v dokumentu.
V navrhovaném znění samotné smlouvy se pak objevuje věta, která popisuje novou podmínku schvalování víceprací takto: „...přičemž kladné stanovisko TDS a stanovisko autorského dozoru je podstatnou náležitostí návrhu změny ze strany zhotovitele."
Problematické je v kontextu Českých Budějovic také to, kdo za stavební firmu o věci veřejně mluví a jakým způsobem se může zapojit do politických jednání. Oblastní ředitel Metrostavu Martin Stašek je zároveň českobudějovickým zastupitelem za Naše Česko, dříve za ODS. Již v lednu 2025 se postavil jednoznačně na stranu vedení města a za viníka označil architekty.
„Problémové části projektu se týkaly zejména statiky. Když to srovnáme s nedávnou rekonstrukcí nádraží, která měla také mnoho komplikací, zásadní rozdíl je přístup pana architekta. Ten se k řešení těchto problémů staví spíše zády, než aby tomu šel naproti. Všem účastníkům stavebního řízení tak způsobuje vrásky na čele,“ řekl tehdy. Zároveň potvrdil tehdejší navýšení celkové ceny projektu o 300 milionů, trval však na tom, že to není proto, že by Metrostav navýšil cenu za stavební práce.
Neděle, 9. března 2025, 19:00
Firma Geosan Group, která je jedním ze tří hlavních dodavatelů stavebních prací na KD Slavie, nyní figuruje ve velké korupční kauze nemocnice Motol. Policie ji podezírá z umělého navyšování ceny projektu a milionových úplatků. Jak tato kauza ovlivní...
O rok a půl později, krátce po dokončení stavby, ve své kritice pokračoval. Na sociální síti LinkedIn napsal, že hotová budova kvůli chybám projektu komplikuje dlouhodobé využití a pronájem prostor, vytváří nedostatečnou kapacitu pro plesy, neumožňuje vystoupit celému tělesu Jihočeské filharmonie a nevyhovuje ani divadelní činohře.
Skutečnost, že o vině architekta i o nefunkčnosti hotové budovy veřejně mluví zástupce firmy, která stavbu realizuje, a který je zároveň zvoleným zastupitelem téže radnice, jež o schvalování víceprací rozhoduje, je dlouhodobě předmětem politické kritiky. Opozice již dříve Staška na zasedání zastupitelstva vyzvala, aby v případě hlasování o KD Slavii oznámil svůj střet zájmů. Stašek však jakýkoliv možný střet zájmů v této souvislosti striktně odmítl. V tom ho podpořili i jeho straničtí kolegové, kteří na jeho působení ve firmě nevidí nic problematického.
Díky nevyvážené smlouvě jsou architekti, na rozdíl od města, ve věci KD Slavie dlouhodobě vázaní mlčenlivostí a nemohou se tak vůči nařčením aktivně bránit. Přesto Jan Proksa již v roce 2025 poskytl Budějcké Drbně své oficiální stanovisko, ve kterém kvalitu projektu hájil.
„Náš tým projektantů a architektů je tvořen zkušenými členy. Nesporné kvality projektu snad potvrzuje i skutečnost, že byl vybrán porotou v soutěži o návrh a umístil se na 1. místě," uvedl. Zároveň připomněl, co bývá u rekonstrukcí historických budov pravidlem. „Rekonstrukce historických objektů představuje zcela specifický případ, kdy projekt musí reagovat na celou řadu problémů a skutečností, přičemž řada z nich při sebelepší přípravě vyjde najevo až v průběhu samotné stavební realizace," řekl.
To Proksa potvrdil i nyní, když se na něho redakce opět obrátila. „Nebudu říkat, že jsme svatí, v každém projektu se něco zapomene a vždy se musí něco doplnit," řekl v rozhovoru s tím, že mnoho nákladů vychází také ze specifických požadavků města i skrytých problémů stavby a architekti podle něj nemohou nést odpovědnost za vše.
Tato tvrzení architektů dokládají i veřejně dostupné smlouvy a dodatky týkající se rekonstrukce kulturního domu. V rekapitulaci nákladů tak lze dohledat několik položek, které architekt zmiňuje jako vícepráce, s nimiž výslovně nesouhlasil. Je mezi nimi například slavnostní osvětlení historické části objektu za 6 971 177. Podle architekta šlo o efektní nasvícení fasády inspirované osvětlením nádraží, se kterým od počátku nesouhlasil s odůvodněním, že budova by měla mít spíš komornější a decentní nasvícení.
Z podkladů pro radu města lze vyčíst i další podobné změny. Takovou je i osvětlení interiéru. Původní návrh od rakouského dodavatele byl v hodnotě okolo 1,2 milionu korun. Ve finálním zpracování bylo však toto osvětlení nahrazeno atypickými designovými svítidly v hodnotě 8 539 581, tedy přibližně sedminásobně dražším řešením.
Pondělí, 29. prosince 2025, 19:30
České Budějovice slavnostně otevřely opravený kulturní dům Slavia. Radost z dokončené rekonstrukce však kalí výrazné zdražení, které může konečnou cenu posunout nad hranici 900 milionů korun. Podle vedení města ho způsobily zásadní chyby v projektu...
Mezi další přání města patří také keramické obklady stěn v gastroprovozu. Podle důvodové zprávy k jednomu z dodatků byly provedeny místo dekorativních omyvatelných stěrek, a to z důvodu snazší údržby.
Tyto tři položky dohromady navýšily cenu o více než 15 milionů (přesnou sumu nelze zjistit, neboť u některých položek chybí přesné vyčíslení jejich hodnoty) – tedy zlomek celkových 171,6 milionu korun víceprací. Ukazují ale, že ne všechny vícepráce vznikly z chyb v projektu; část jde na vrub estetických a provozních rozhodnutí města, učiněných v průběhu stavby.
Na čísla týkající se interiérového osvětlení již dříve upozornila i opoziční zastupitelka za Piráty Pavla Heyduková. Ta zároveň popisuje, jak těžké je se k takovým informacím vůbec dostat. O kompletní dodatky, změnové listy a vyjádření autorského i technického dozoru žádala podle svých slov od 11. května, dostávala opakované přísliby na zastupitelstvu i e-mailem, a když se nic nedělo, dozvěděla se na osobním jednání něco, co ji dle jejích slov upřímně znepokojilo.
„Bylo mi řečeno, že na radnici znají mé kritické postoje ke KD Slavii i k vedení města, které prezentuji na sociálních sítích, a domnívají se, že bych si některé informace mohla vykládat nesprávně. Byla jsem také upozorněna, že pokud se dokumenty dostanou na veřejnost, bude zřejmé, od koho pocházejí," napsala.
Z 267 samostatně popsaných změnových listů jich zhruba dvě pětiny výslovně odkazují na chybu, rozpor nebo nedostatek v projektové dokumentaci – chybějící položky v soupisu prací, technická řešení, která se ukázala jako neproveditelná, nebo přímé rozpory mezi jednotlivými stupni dokumentace. Přibližně necelá desetina položek je pak v dokumentech výslovně označena jako „na základě požadavku investora.“ Tato kategorie se výrazně kumuluje v pozdějších dodatcích z let 2025–2026, kdy se dolaďoval interiér, gastroprovoz a venkovní plochy.
Zbývající, největší skupina položek – zhruba polovina – popisuje další a často opomíjený důvod pro navýšení ceny – okolnosti zjištěné až v průběhu stavby, které se s tím, co předpokládala projektová dokumentace, rozcházely (např. betonový základ pod dlažbou nábřeží tam, kde projekt počítal se zeminou, nebo staticky nevyhovující stav skrytých kleneb). Tuto kategorii nejde přiřadit ani k chybě architekta, ani k požadavku města. Zcela přesný finanční poměr mezi kategoriemi z veřejně dostupných podkladů bohužel nejde určit – dodatky totiž často uvádějí ceny souhrnně za celý dodatek, ne po jednotlivých položkách.
Z dostupných podkladů vyplývá obraz, který se vzpírá jednoduchému vyprávění o vině jedné nebo druhé strany. Je pravda, že projektová dokumentace obsahovala nedostatky a že řada víceprací z nich vychází. Je ale stejně tak pravda, že podstatná část navýšení, zejména v posledních letech stavby, vznikla na základě rozhodnutí a přání samotného města. Nejpodstatnější část víceprací však zůstává důsledkem skrytých komplikací, které před zahájením prací nemohli odhadnout architekti, ani zástupci města.
Dokumenty také ukazují, že smluvní mechanismus, který měl hlídat kvalitu a nutnost víceprací, byl v průběhu stavby oslaben způsobem, který omezil možnost architekta cokoliv účinně rozporovat.
S rozseknutím vleklého sporu o to, kolik z 1,055 miliardy padá na vrub špatné přípravy projektu, kolik na nevyzpytatelnost samotné rekonstrukce a kolik na měnící se požadavky investora, mohou pomoct výsledky znaleckých posudků, které si nezávisle na sobě nechávají zpracovat obě zúčastněné strany. Do té doby však zůstane rekonstrukce KD Slavie projektem roztříštěným mezi letité spory střídající se politické reprezentace i odlišné pohledy všech zúčastněných stran.
Historie budovy
Příprava rekonstrukce
Realizace stavby
Dokončení
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
