„Běhám na Pražský hrad. V brýlích a teplákách“

Budějcká Drbna proto za Jitkou Nováčkovou vyrazila, aby zjistila, co je u ní nového.

Jaká je momentálně nejčastější náplň tvých posledních dnů?

„Začala jsem chodit na vysokou školu ekonomickou. Mám za sebou druhý týden. Přešla jsem z ČVUT, předměty jako fyzika a chemie mi k srdci bohužel nepřirostly. Chystám se oprášit si jazyky, protože jsem se kromě angličtiny s žádnými za minulý rok nepotkala. Hlavně si chci zopakovat francouzštinu.“

Co noví spolužáci?

„Zatím se znám pouze s dvěma holčinami. Jinak se zatím moc neseznamuji.“

A oni tě nepoznávají?

„Měla jsem pocit, že nepoznávají, ale stalo se mi, že mi přicházely zprávy na Facebook ve smyslu ´Potkal jsem tě na chodbě... ´ a podobně. Když učitelé říkají moje jméno, tak se koukám do země. Ve škole mě vždycky čtou jako Nováčková Jitka, což zní jinak než Jitka Nováčková. Ráda bych studovala jako no name studentka, nepotřebuji a nechci žádné výjimky.“

Jak jsi na to pracovně? Máš co dělat, nebo se po tobě slehla zem?

„Teď se rozjela sezona. Začínají přehlídky, otvírání butiků a různé akce. Snažím se to nějak skloubit se školou. Jezdím z Prahy do Budějc třeba třikrát týdně. O víkendech se snažím do Budějc dorazit, ale třeba mamku jsem neviděla asi měsíc. I když jsem tu často, nemívám volno. Nabrala jsem si strašně moc předmětů a teď mám od pondělí do pátku školu.“

Baví tě to?

„Zatím mě ta škola baví moc. Jsou to předměty, které jsou mi bližší, setkávám se s nimi v reálném životě, na rozdíl od ČVUT. Chemické sloučeniny a fyzikální vzorce mi bohužel moc neříkají. Sice ještě nepodnikám, ale jelikož pracuju, můžu nad tím víc přemýšlet.“

Napadlo tě třeba, že bys mohla začít podnikat?

„Ano, ale uvidíme. Nechci nic zakřiknout. Modelingová agentura to ale nebude. Těch už je trh přesycený.  Momentálně se rozhoduji, jestli si založím firmu, nebo si koupím byt. Zatím to spíš vypadá na ten byt. Za poslední tři měsíce jsem se třikrát stěhovala. Žiju takovým kočovným způsobem života. Mám pro jistotu stále sbaleno.“

Co ty a sport?

„Občas běhám. Teď jsem si našla nový sport. Obleču si tepláky, vezmu si sluneční brýle, jdu přímo do centra a běhám tam. Nejčastěji běžím na Pražský hrad. V Budějcích jsem takhle běžela jen jednou, a to na hřbitov na Otylku a zpět. Strašně dlouho jsem tam nebyla, tak jsem spojila příjemné s užitečným. V neděli jsem tady běžela Run Tour.“

A jiné akce v našem městě?

„Naposledy jsem tady dělala DJku na Silent Discu na náměstí. Také jsem otvírala jeden českobudějovický autosalon. To byla ohromná akce. Brzy tu budou castingy na Českou Miss. Tím bych chtěla pozvat všechny slečny, aby to zkusily. Mohou se alespoň podívat, jak to probíhá, a trochu se připravit na další rok, není co ztratit.“

Co bys jim poradila?

„Nejdůležitější je, aby byly přirozené a nestyděly se, ale zároveň aby nebyly moc sebevědomé. A když se jich náhodou zeptají, jestli někdy něco ukradly, tak aby netvrdila, že raději zachraňuje pralesy v Amazonii.“

Trávíš čas raději tady nebo v Praze?

„Ráda to střídám. Samozřejmě, že Budějce jsou mým rodným městem a vždycky budou na prvním místě, ale Praha je nádherná. Obě města by mi chyběla. Procestovala jsem kus světa, ale nikde jinde bych nechtěla a nedokázala žít.“

O víkendu budou volby? Chodíš volit?

„K volbám chodím. Komu dám svůj hlas, už vím.“

Co říkáš na předvolební sliby a kampaně?

„Se svými zkušenostmi to mohu přirovnat právě ke castingu na miss. Není nic horšího, než když přijde krásná slečna, v dotazníku má napsáno, že mluví výborně německy, a když na ní někdo z poroty německy promluví, tak vůbec neví, která bije. To se nám opravdu stalo v semifinále, Ben Cristovao spustil svou plynnou němčinou a slečna se nestačila divit.

Stejně tak mě aktuálně rozčilují lživé volební kampaně, například vykonstruovaná lež s rušením nemocnic a podobně, ke kterému vůbec nemělo dojít.“

Když už jsme u toho aktuálního dění, dotkla se tě nějak prohibice?

„Mě vůbec. Zrovna, když začala, tak jsem byla na svatbě ve Vídni, kde jsem omezená nebyla. Je ale pravdou, že spíš na akce a party jezdím autem, takže nepiji, ale zase potom ´když už, tak už´. Nijak to ale nepřeháním. Samozřejmě mimo dosah fotografů.“ (směje se)

Dostala jsi v poslední době nějakou šílenou nabídku práce?

„Hodně nabídek je šílených - speciálně ty, které lidé píší přímo mně, například na Facebooku. Většinou se jen usměji, a buď odmítnu, nebo je přesměruji na svou mateřskou agenturu.“

Když už jsme u těch slavných... Koho z těch, s nimiž ses setkala, považuješ za top?

„Určitě je to Karel Gott. Vím, že to zní jako omílané klišé, ale nemůžu si pomoct. Má přehled o všem - od historie k chemii. K jakémukoliv tématu měl co říct a ještě ke všemu má neuvěřitelné vtipy. Člověk by do něj například smysl pro černý humor nikdy neřekl.“

Foto: Alex Hajdu