Hlinský krček. Specifický název hodně specifické komunikace, kterou denně mezi Hlinskem (místní částí Rudolfova) a Suchým Vrbným projede více než 3500 aut. Záměr rekonstrukce ´krčku´ byl řidiči očekáván s nadějí, kterou ukončilo rozhodnutí městské rady rekonstrukci nerealizovat.
Na tuto informaci reagoval autorským článkem Václav Král, bývalý radní Jihočeského kraje, kterého jsme, stejně jako starostu Města Rudolfov Víta Kavalíra, požádali o oficiální stanovisko.
Jaká je historie ´krčku´?
Vít Kavalír: „Původně to v minulém století byla provizorní cesta z panelů, která vedla k podniku Stavomontáže. Pak se na ní natáhl asfalt, ale pořád to vlastně je cesta, která snad ani nemá a neměla projektovou dokumentaci a nebyla nikdy zkolaudovaná.“
Návrh na rekonstrukci, respektive vybudování nové komunikace, vzešel, pane starosto, od vás?
Vít Kavalír: „Samozřejmě. A šlo mi nejen o kvalitu jízdy na lepším povrchu, ale především o bezpečnost - každý, kdo tudy jezdí, ví, jak je tam situace nepřehledná, ohrožuje řidiče a hlavně chodce. Mnozí občané mají obavu pouštět děti samotné do školy, doprovází je, protože provoz v ´krčku´ je skutečně nebezpečný. Kdo to tam zná, tak ví, že tenhle úsek místní komunikace v majetku města Rudolfova, regulérně slouží jako obchvat Českých Budějovic v této lokalitě.“
Václav Král: „Pan starosta Kavalír se obrátil s žádostí o pomoc i na Jihočeský kraj v době, kdy jsem působil jako radní. Před tím se ještě o tuto neutěšenou situaci zajímal i můj předchůdce Martin Kuba. Vzhledem k tomu, že ´krček´ je místní komunikace, nebylo reálné, aby se na projektu kraj investorsky podílel, ale snažil jsem se pomoci jinou cestou, podobně jako Kraj pomáhá naší metropoli s jinými projekty silniční infrastruktury. Absolvovali jsme společná jednání na budějcké radnici, věc se pak dostala až do fáze projektování.
Současnému postoji většiny radních města se ale nedivím. Tito lidé si totiž v oblasti dopravy zvykli, že vše za ně vymyslí, udělá a zaplatí někdo jiný. Logicky pak mají více času a veřejných finančních prostředků na projekty, kterými lze veřejnost ´uplácet´ efektivněji - rychleji a s větší okázalostí. Kvalitně naplánovat silnici s ohledem na další prioritní investice a zájmy zúčastněných subjektů, vykoupit pozemky, projít očistcem veřejných zakázek a stavbu zrealizovat představuje mnoho času, práce a rizika trestního stíhání.“
Jak už víme, záměr byl nakonec budějckou městskou radou zamítnut i s odůvodněním, že Jihočeský kraj a Město Rudolfov se nechtějí investorsky podílet.
Vít Kavalír: „Od prvních jednání jsem říkal, že Rudolfov nemůže z městského rozpočtu uhradit investici podle představ budějckých radních, tedy polovinu předpokládané částky, která je asi 40 milionů korun. Pomohli jsme ale už například při jednáních s vlastníky pozemků. Rudolfov má ročně na investice vyhrazeno zhruba 1,5 milionu až dva miliony, z toho ´krček´ opravdu financovat nemůžeme, ale to jsem skutečně deklaroval od začátku. A nikdo s tím neměl problém, naopak.
Na společném jednání jsme otevřeně diskutovali o dalších souvisejících investicích statutárního města - přímé napojení nové ´přeložky krčku´ přes Hlinskou ulici až na Rudolfovskou, vybudování chodníků v Hlinské ulici, revitalizaci území na konci Vrbenské ulice... Paní náměstkyně Popelová všechny schvalovala a já jsem skutečně uvěřil, že se věc pohne správným směrem.“
Václav Král: „Je ale třeba říci, že nový ´krček´ (lépe řečeno plnohodnotná komunikace propojující městské části Suché Vrbné a Vráto) neměl být jen samostatnou komunikací, ale v budoucnosti měl navazovat na takzvaný Rudolfovský dálniční přivaděč (silnici I. třídy vedoucí na dálnici D3), který by na základě svých investičních plánů mělo postavit Ředitelství silnic a dálnic. Kolem těchto dopravních staveb vznikne zajímavé území pro rozvoj Českých Budějovic.
Projekt dokonce počítá s ještě jedním propojením ulic Hraniční a Hlinská. Dále je tam plánovaná i cyklostezka kolem Dubičného potoka. Dokážu si představit celkem běžnou věc, že část nákladů na místní infrastrukturu ponesou i developeři nebo soukromí investoři, kteří budou v okolí realizovat své podnikatelské projekty. Základní síť ale musí vybudovat místní samospráva.“
Projekt a realizace ´krčku´ měl stát 40 milionů korun. Co všechno tato částka představovala?
Václav Král: „Výkupy pozemků, projekt, stavbu. Tato částka ale není konečná. Například kruhový objezd, vyprojektovaný kvůli napojení na výše uvedený dálniční přivaděč by se hned nemusel stavět a už vůbec ne z městských peněz. Reálná cena by vzešla až z výběrového řízení. Podklady jsou k tomu připravené.“
Existuje možnost, že by se nakonec záměr přece jen uskutečnil?
Vít Kavalír: „To opravdu nedokážu odhadnout. Samozřejmě se budeme dále hledat řešení, věc budeme projednávat i u nás v zastupitelstvu, kdy chceme schválit investiční nabídku městu České Budějovice na novou komunikaci ve výši 1,5 milionu. Jiné investiční možnosti ale nemáme.“
Díky za rozhovor.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zase jsme u včel (chov na magistrátě) - než řešit (vylepšit) funkční "superspojku", lepší se zabývat studiemi a realizacemi nesmyslných projektů ve kterých se točí úplně jiné peníze ! Proč by se město zabývalo "lepením děr" v komunikacích - co z toho kápne ? Na oběd ? Tak uděláme kruháč u Kauflandu z milionových investic kápne víc. Než by se udělala pořádná kontrola hospodaření, tak odvedeme pozornost chováním včel !
