Když nadbytečná kila převrátí život naruby

Bylo po Vánocích a blížil se konec roku 2013. Vlastně dost velká příležitost na to konečně začít hubnout nadbytečná kila, která jsem nabrala v době třetího těhotenství a po porodu. Číslice na váze byly více než alarmující a skutečně bylo potřeba se sebou začít něco dělat. Jateční váha 100,4 kila! To byla pro mě dost velká motivace. Pořádně jsme se na sebe naštvala - a jak se říká: „Když se chce, všechno jde.“

Jak jsem sama sobě slíbila, tak jsem taky udělala. Hned 1. ledna minulého roku jsem si upravila jídelníček tak, jak jsem si myslela, že je správné. Porce jídla v menších, ale častějších intervalech, hodně pít a hlavně pohyb. Měla jsem to vymyšlené perfektně. Přece jen jsem díky třetímu těhotenství měla s dietami po porodech už celkem slušné zkušenosti.

Začala jsem opravdu poctivě a každý den. Když měla naše maličká v poledne spinkat, pěkně jsem jí nabalila a uložila do kočárku. Potom jsem se vydala přes naši obec k silnici, o které jsem věděla, že tam není až takový provoz, abych tam mohla běhat (ne moc lidem na očích) a malá se pěkně vyspinkala. Prostě ideální kombinace. Zabít dvě mouchy jednou ranou.

Všechno šlo celkem hladce. Sice moje fyzička byla na bodě mrazu, ale statečně jsem s ní bojovala. Začala jsem stylem chůze - běh a každý den jsem uběhla větší a větší vzdálenost. Když už jsem zvládala uběhnout s pětiminutovou pauzou asi 2,7 kilometru v kuse, následovala stejně dlouhá cesta zpět. Takže víc než pět kilometrů denně. Slušný výkon na stokilového tlouštíka.

Jenomže brzy se ukázalo, že jsem start pořádně přepálila. Začala mě bolet kolena a s běháním jsem musela přestat. Po konzultaci s kamarádkou, která pracovala jako rehabilitační sestra, jsem dala na její radu, sehnala si cvičící stroj Orbitrek a každý den jsem pokračovala s tréninkem na něm. Úbytky váhy na sebe nenechaly dlouho čekat. Od 1. ledna do dubna 2014 jsem zhubla celkem 13 kilo. Cítila jsem se fajn. Hlavně lidé si už začínali všímat a chválou nešetřili.

Blížilo se léto a s ním mé nejoblíbenější grilování a posedávání při teplých večerech u něčeho dobrého k jídlu a pití. Tak jak to bývá, se zhubnutými kily se dostavila i „vnitřní spokojenost“, brzy jsem ve cvičení polevila a postupem léta i úplně přestala. Efekt na sebe nenechal dlouho čekat a v září 2014 jsem ze sundaných třinácti kil měla deset zpátky. Jojo efekt!

Doma už to se mnou nebylo k vydržení. Špatné nálady, spojené s nespokojeností jak vypadám, byly čím dál tím častější. Můj manžel už asi neměl dost síly se dívat na to trápení a hlavně moje depky měly dopad nejen na vztahy v rodině. Dohady, co jíst, jak to jíst a podobně byly na denním pořádku.

Přišel tedy s nápadem, že bych mohla jít k nějakému výživovému poradci. Ale proč? Jsem přece zdravotní sestra, o dietách něco vím a nejsem úplně hloupá. Držet dietu není nic tak složitého, aby mi musel někdo radit, ne?

Nicméně jsem souhlasila a pro klid duše svého manžela, ale také té mojí, jsem vyplnila internetovou přihlášku do ŽIJ-ZDRAVĚ.CZ, když už tedy o nich na Drbně tak často píšou, a odeslala ji. Vzápětí mi přišel potvrzující e-mail, že ji přijali a že se mám těšit na program pod vedením Daniely Šupkové.

Den první konzultace připadl na 16. října 2014 v dopoledních hodinách. Plna očekávání, co nového mi vlastně poví, jsem vkročila do místnosti jednoho z domů Na Sadech, kde mě přivítala mile se usmívající hubeňoučká tmavovláska. Následoval křížový výslech o tom, proč jsem se rozhodla zhubnout, kolikrát už jsem držela diety a také, co jím a nejím a jak často. Už na začátku jsem ale předeslala, že dietu bez masa nezvládnu.

Pak přišlo to hlavní. Měla jsem se vysvléct do spodního prádla a vlézt na váhu. Okamžik pravdy. Po několika minutách stání na přístroji, který vypadal spíše jako osobní váha s řídítky, ukazoval displej tolik informací, že jsem z toho byla spíš zmatená. Největší číslice, která bila do očí, ukazovala 96,5 kilo. Což o to, to jsem věděla, kolik vážím, ale kromě toho jsem se přesně dozvěděla, kolik která čtvrtina mého těla má na sobě tuku, ale i vody a svalů. BMI ukazovalo hodnotu 32,2, což je daleko za normálem, který má být v rozmezí 18,5 až 25.

Mimo všechny tyto informace mě zarazila čistá hmotnost tuku v mém těle - 40,7 kilo. Měla jsem strašný pocit. Odcházela jsem z místnosti s pocitem lítosti, vzteku a odhodláním tak velkým, že jsem sama sobě slíbila, že změním celý svůj životní styl, abych už nikdy nemusela být v podobné nebo stejné situaci, jako jsem byla v tu chvíli.

Plna nových informací o potravinách a rad od paní Daniely, jak a co jíst, jak často a co s čím kombinovat, se mi v hlavě honilo tisíc myšlenek, co všechno si nakoupím a kdy vůbec začnu. V ruce jsem držela svazek šesti listů, soupis informací o tuku, svalech a vodě v mém těle. Součástí byl vhodný cvičební program s doporučenou dávkou denního příjmu kalorií, různé grafy a fotografie průřezu mého břicha. Opravdu žádná pěkná literatura k pokochání, spíše důkazy toho, že je opravdu čas změnit vše od základu.

Následující den mi do e-mailu dorazily doplňující informace a také můj jídelníček plný masa na následující tři týdny. Vše jsem si sepsala a další den jsem navštívila nejbližší supermarket, abych si koupila vše, co jsem měla napsané v jídelníčku. Dala jsem se do toho 19. října 2014. Už žádné čekání na novoroční předsevzetí, je čas na změnu - a to hned!

Dodržovala jsem všechny rady paní Daniely, a nutno dodat, že vcelku bez problémů. Jídla jsem měla ažaž a pocit hladu se nikterak nedostavoval. Tři týdny utekly jako voda a čekala mě první kontrola včetně výsledků mého dosavadního snažení. Na doporučení jsem se celou dobu nevážila, abych se nestresovala. Po třech týdnech dodržování dietních opatření ukazovala váha 93,6 kilo. Následovaly nové informace, nové potraviny, které jsem mohla zařadit do svého jídelníčku.

A za tři týdny další kontrola. Váha šla opět dolů, tentokrát na 91 kilo. Po stejném časovém úseku mě čekala další návštěva Daniely Šupkové a váha klesla na 87,5 kilo. K tomu všemu jsem musela dodržovat pitný režim dva a půl až tři litry denně, navíc jsme nesměla zapomínat na pohyb. Chodila jsem cvičit třikrát týdně - jednou kruhový trénink a dvakrát cvičení na trampolínách.

Teď už to budou tři měsíce, co se snažím dodržovat zdravý životní styl společně s pitným režimem a zvýšenou pohybovou aktivitou. Tento týden proběhla zatím poslední konzultace a moje osobní váha ukazuje číslo 84,2. Za dvanáct týdnů se mi podařilo zhubnout celkem 12,3 kila, tuku mám ale přes patnáct kilo dole! Za tu dobu jsem totiž díky pravidelnému cvičení nabrala kolem třech kilogramů svalové hmoty.

Co víc si přát? Opravdu stojí za to dodržovat pár rad od člověka, který tomu rozumí. Přiznávám - přecenila jsem své schopnosti a vědomosti o dietách a potvrzuji, že má smysl si nechat poradit od odborníků. Společnost ŽIJ-ZDRAVĚ.cz mohu vřele doporučit všem, kteří chtějí nejen zhubnout, ale také žít zdravě a umět si vybírat zdravé a životu prospěšné potraviny. V žádném případě už nehodlám svou dietu vysadit a vrátit se ke starému způsobu stravování. Chci žít zdravě a hubnout dál!

Marcela, 33 let