Michal Prachař nechystá nic, co by mělo změnit svět

Je evidentní, že Michal Prachař ví moc dobře, co dělá. A ačkoliv tvrdí, že žádnou bombu, která by změnila svět, nechystá, věří, že jeho projekty jsou velmi zajímavé!

Čekal jsi, že se kolem tebe rozpoutá takový mediální humbuk? Někomu dělá dobře, když je všude vidět, někomu naopak... Jak jsi se vypořádal s velkou medializací?

„Popravdě jsem to čekal. Noviny psaly o podané žádosti hned v ten den, kdy to přišlo k soudu. Ani nevím, jak se k tomu tak rychle dostaly. Jestli mi to dělá dobře? Určitě se v tom nějak nevyžívám. Ono někde sedět dvě hodiny a vykládat pořád to samé dokola, není zrovna nic příjemného. Proto jsem rád, že tenhle rozhovor vzniká v jiném stylu.

A jak jsem se s medializací vypořádal? Dělám, co mě baví a různé internetové negace pro mě nejsou absolutně podstatné. Docela mě udivují lidé, kteří si na základě jednoho článku dokážou udělat o někom celistvý obraz. Objektivní kritiku beru, to je něco jiného. Zavádějící je, že vlastně nevědí vůbec nic o tom, kdo jsem, co dělám a na základě toho ‚nic‘ někteří jedinci v diskuzích vynášejí svůj soud. Tímto bych jim chtěl popřát, aby si našli nějakého zajímavého koníčka, který by je naplnil tak, aby neměli potřebu rozebírat osudy dalších lidí.“

Nemyslíš si, že jsi teď trošku pod tlakem? Hodně lidí je určitě zvědavých, s čím přijdeš...

„Pod určitým mediálním tlakem zřejmě jsem, ale musím říci, že chování novinářů mě mile překvapilo. Čekal jsem, že budou otravní a vlezlí, ale ukázal se pravý opak. Jediné, co bych vytknul, je, že jsem skoro všude odpovídal na ty samé otázky. Takže tlumočit a opakovat otázky, na které se již někdo ptal, rozhodně nebudu. Rozhovor poskytnu rád všem, ale pokud si nevymyslí vlastní otázky, mají smůlu.

Ohledně zvědavosti lidí - jsem rád, že jsou zvědaví a ještě nějakou chvíli je ve zvědavosti nechám. Každopádně právě tady hraje největší roli mediální tlak. Denně chodí na úřad stovky lidí a zakládají si živnostenský list, ale já cítím, že ode mě se čeká něco mnohem víc. Všichni čekají, že jsem vymyslel nový Google, Facebook, nebo věc, která by mi změnila svět a všichni nad ní žasli. Tímto lidi asi zklamu, žádná taková esa v rukávu nemám. Ale i tak si myslím, že chystané projekty jsou velmi zajímavé.“

Jakým projektům by ses rád věnoval po dokončení školy?

„Díváme se do budoucnosti, takže těžko říct. Každopádně bych nerad skončil jen u internetových projektů. Bavilo by mě budovat vlastní firmu, tvořit něco hmatatelného.“

Bude ti podnikání zároveň koníčkem?

„Pokud bych dělal věc, která by mě nenaplňovala, ztrácelo by to smysl. Jak jsem zmiňoval na začátku rozhovoru - dělám, co mě baví.“

Myšlenka na podnikání se určitě nezrodila ze dne na den... Jak dlouho jsi se dokopával k tomu, učinit první konkrétní kroky?

„Dokopával? Spíš jsem potřeboval dokopat stát a soud k tomu, aby mi to umožnily.“

Závěr trošku odlehčíme... Všiml jsem si, že máš rád Arnolda Schwarzeneggera. Co říkáš na jeho nedávný filmový comeback? Které jeho filmy máš nejraději?

„Arnold je můj vzor. Inspirující je zejména jeho vůle a odhodlání. Z malého chlapce, který se narodil ve válkou zdemolované rakouské vesničce, se stal symbol amerického snu. Je nejznámějším kulturistou světa a bez něj by nikdy nebyl tento sport tak slavný. Nejdříve vyhrál sedmkrát nejprestižnější soutěž Mr. Olympia. Tím ale jeho příběh neskončil. Kupoval nemovitosti, pořádal své vlastní soutěže, točil jedny z nejznámějších filmů na světě, stal se guvernérem a inspiroval miliony lidí na světě, a to včetně mě. Jeho filmy nesleduji. Inspirující je pro mě jeho životní příběh. Přečetl jsem jeho knihu Total Recall. Je úžasná.“

Na Facebooku máš pěknou fotomontáž z Wall Street, na kterou jsi použil fotku od Budějcký Drbny... Už jsi viděl Vlka z Wall Street?

„Jasně! Možná nejlepší film, který jsem kdy viděl. Byla to opravdu jízda a Leo zahrál svou roli parádně.“