Místo her na počítači hrají žáci vlastní divadlo

Na hře se podílí devět žáků z deváté třídy - Anna Gažiová, Emily Hillová, Marek Matějka, Bára a Veronika Strnadovi, Nikola Zahradníková, Karolína Kursová a Ondřej Šesták, se kterým si Budějcká Drbna, jakožto s hlavní postavou Saturninem, režisérem i scénáristou, o hře popovídala.

Jak jste se dostali k divadlu?

„Poprvé jsme hráli někdy v šesté třídě, ale hraní nás chytlo až vloni, kdy jsme povinně nacvičovali ročníkové divadlo. Učili jsme se Ženitbu od Gogola, se kterou jsme vystupovali v Písku, kde se každoročně pořádá divadelní přehlídka všech waldorfských škol z celé republiky. Tam nás všechno dění okolo divadla tak nadchlo, že jsme se rozhodli v tom pokračovat.“

Proč jste si vybrali právě Saturnina?

„Hrát nás mělo zájem osm. Tak jsme hledali nějaké dílo, kde bychom se všichni upotřebili, a našli jsme Saturnina. Je pravda, že jednu postavu jsme tam přidali. Také hrajeme pouze dva kluci, proto z doktora Vlacha je doktorka Vlach, místo Milouše jsou Miluška a Milena jako dvojčata.“

Takže jste se nechali pravou verzí Saturnina pouze inspirovat?

„Ano. Scénář jsme si napsali sami. Původně ho psala spolužačka Anička, ale ne všichni to považovali za vhodnou verzi ke hraní, tak jsem to musel celé přepsat já.“

Jak vás napadlo zahrát hru v divadle?

„Když už jsme nějakou dobu zkoušeli a vypadalo to vážně, tak jsme začali řešit, kde všude v Budějcích se dá hrát. Oslovili jsme různá divadla a nejlepší nám přišlo Malé divadlo, kde nám vyšli vstříc i po finanční stránce.“

Nesháněli jste nějakého sponzora?

„Ne. Z loňské zkušenosti víme, že i přesto, že vstupné bude dobrovolné, tak jsme schopni z něho pronájem divadla zaplatit, takže v podstatě žádného sponzora nepotřebujeme.“

Zajímalo je v divadle, co budete hrát, nebo jim to bylo jedno?

„Zajímalo je, jak to bude dlouhé a datum, kdy to chceme hrát. Nic víc.“

Dělá vám někdo z učitelů režii?

„Ne, všechno si děláme sami. Když jsme se minulý rok vraceli z té přehlídky v Písku, tak jsme si řekli, že si sami napíšeme scénář, uděláme si kulisy i režii. Prostě všechno sami.“

Chodí někdo z vás do dramaťáku nebo hraje ochotnické divadlo?

„Asi snad jen Anička chodila na divadlo, jinak nikdo. V osmé třídě s námi učitelé dost pracovali a radili nám, co a jak. Takže nějakou průpravu máme, ale chtěli jsme si to prostě zkusit sami. Každý z nás má něco na starosti. Budeme si teď i sami dělat kulisy. Tím, jak pravidelně zkoušíme, se i zlepšujeme. Hrajeme to tak, jak to cítíme.“

Jak dlouho zkoušíte?

„Začali jsme někdy v prosinci, takže kolem pěti měsíců.“