Naším nejlepším doporučením je úspěšná praxe

„My sice našim klientům nedokážeme stoprocentně zajistit, že peníze dostanou, ale přece i naším cílem je, aby projekt uspěl,“ říká inženýrka ekonomie Eliška Hájková, která tým dalších sedmi projektových manažerů vede.

Podle ní šance na úspěch zvyšuje i fakt, že KP projekt s.r.o., který je součástí skupiny DfK Group, zpracovával od svého založení v roce 2003 přes devět set projektových žádostí. Téměř dvě třetiny z nich uspěly.

Myslíte si, že zkušení projektoví manažeři opravdu dokáží najít více cest k dotačním titulům?

„Vždycky upozorňuji na to, že právě zkušenosti jsou vlastně naše přidaná hodnota. Za ty roky víme, jak projektové mechanismy fungují, a zase naopak, kde se může něco zadrhnout. Navíc můžeme nabídnout i týmovou spolupráci. Důležité je rovněž vědět, že projektové žádosti vstupují do jakési soutěže a vyhrávají jen opravdu ty nejlepší. Šanci získat maximum bodů totiž mají pouze ty, které jsou přijatelné z hlediska konkrétního programu, budou udržitelné a zformulované tak, že uspějí ve všech hodnotících a výběrových kritérií.“

Zkusme za vámi poslat podnikatele, který chce získat dotaci na rekonstrukci chátrajícího objektu na penzion.

„My po takovém dotazu nejprve začneme s ohledem na právní formu předkladatele a místo realizace monitorovat dotační tituly. V České republice jsou jich desítky. Nejde jen o evropské peníze, ale i ostatní veřejné zdroje z různých ministerských programů, krajských, ale i řady dalších. Pak mu řekneme, že buď podmínky pro získání financí splňuje, nebo aby měl šanci, musí svůj záměr rozšířit nebo upravit konkrétním směrem. A pokud je ochoten, nastává fáze zpracování žádosti.

Pokud to převezmeme my jako KP projekt, má výhodu, že nemusí sám pročítat mnohdy stovky stránek podmínek a pravidel dotačních titulů. Prostě nám jen předá příslušné podklady. Všechno ostatní zajistíme my. Klient se nemusí bát, že bychom třeba jeho originální nápad prozradili někam dál. Zajišťujeme totiž naprostou diskrétnost. Ostatně, máme to i ve smlouvě.“

Ale co když žadatel doufá v získání dotace a nakonec to nevyjde? To pak hromosvodem býváte zřejmě vy?

„Všem našim klientům říkáme, že vlastně jdeme do společné soutěže s projekty mnoha dalších žadatelů. Někteří žadatelé mívají v případě neúspěchu krátkou paměť. Občas totiž dodávají podklady pro zpracování projektových žádostí i přes naše urgence na poslední chvíli. Při dalších žádostech pak už spolupracují více. Ale ze zkušeností musím přiznat, že většinou za pomoc při získání dotací přijdou poděkovat. To nás vždycky všechny potěší.“

Evropská dotační peněženka se pomalu začíná přivírat, nové operační programy budou spuštěny až v průběhu roku 2014. Čemu se pak vaši projektoví manažeři budou věnovat?

„My ale řešíme i celou řadu dalších projektů v oblasti regionálního rozvoje. Členové týmu společnosti KP projekt s.r.o. spolupracovali v roce 2012 a 2013 na tvorbě několika významných koncepčních a strategických materiálů. Do finální podoby se blíží Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2014 - 2020. Koncem roku 2012 jsme dokončili detailní mapování potenciálu průmyslových zón v Jihočeském kraji pro stejnojmennou analýzu. Cílem studie bylo získání aktuálních informací, které budou určeny pro další zájemce z řad podnikatelů, investorů či novinářům na veletrzích, veřejných prezentací i přímo na Krajském úřadě Jihočeského kraje.

Nový plán rozvoje má od dubna 2013 také obec Srubec nedaleko Českých Budějovic, nová koncepce rozvoje cestovního ruchu na období 2012 - 2015 vznikla i pro oblast v oblasti Javorníku na Šumavě. Do strategického plánování jsme od října 2013 zapojeni i ve městě Tábor. Do konce roku 2014 pak vznikne nová Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy na období 2014 - 2020 pro Kraj Vysočina. Téma cestovního ruchu vůbec převládá v práci společnosti v oblasti koncepčních materiálů i nadále.“

Laik zřejmě netuší, k čemu je takový strategický plán nebo koncepce rozvoje radnici či regionu vůbec dobrý.

„Pro vedení města nebo regionu je vždycky dobré vědět, kam směřovat a jaké cíle si určit. Ať už se jedná o oblast regionálního rozvoje, výstavby, cestovního ruchu nebo dopravy. Pokud je dobře zpracovaný a reálně nastavený, rozhodně ho radnice nestrčí někam na dno zásuvky, ale pracuje s ním.

Stejné je to i s komunitním plánem sociálních služeb. Na něm se podílí nejen obec či město, ale i ti, kteří ty služby poskytují, a ti, kteří je pak přijímají. Existující strategický či komunitní plán může pro město či obec znamenat i výhodu při projektových žádostech. Zkušenosti ukazují, že si to zadavatelé uvědomují.“

Znamená to, že se vydáváte zjišťovat podklady přímo do terénu?

„Pochopitelně. Například pro českokrumlovskou radnici jsme zpracovávali analýzu, která měla zjistit případnou potřebnost výstavby či zřízení domova pro seniory ve městě. Komunikovali jsme s poskytovateli sociálních služeb, s občany, kteří by mohli být potenciálními klienty i se zástupci města. Zjišťovali jsme například, kde by takový objekt mohl stát, případně která budova by se mohla pro tyto účely zrekonstruovat. Po necelém půlroce jsme tak mohli předložit fundovaný dokument. Z předložených faktů se radnice mohla kvalifikovaně rozhodnout pro další postup.“

Zpracováním žádosti vaše práce nekončí...

„Ano, je to tak. Zpracováním a schválením žádosti naše práce opravdu nekončí. Pomáháme našim klientům, kteří byli úspěšní v žádostech o nejrůznější dotace, překonávat problémy při jejich uskutečňování. Získání dotace je totiž jen první krok. Tvrdím, že následné období přináší řadu administrativních překážek a my jim je pomáháme překonávat.“

Více informací na www.kpprojekt.cz.

PR text