Kontroverzní umělec, cílevědomý dobrodruh a závodník tělem i duší. Tahle krátká charakteristika vystihuje zpěváka a skladatele Daniela Landu, kterého pracovní povinnosti zavedly tento týden do jižních Čech. Jako kouzelník Žito natáčel v Českém Krumlově a okolí svůj nový videoklip.
ČTĚTE TAKÉ: Kouzelník Žito točí na jihu Čech hudební videoklip
Posezení u sklenky vína s takovou osobností bylo pro Budějckou Drbnu skutečným zážitkem, a proto si tenhle moment nemohla nechat sama pro sebe a připravila společně s bronzovým Slavíkem Danem Landou exkluzivní rozhovor.
Dane, proč jste vlastně přijel na jih Čech?
„Se závodním vozem v malebném prostředí českých luhů a hájů natáčíme hudební videoklip k jedné z runových písní. Bude to oslava rychlosti, krajiny a krásy města.“
Můžete to nějak vysvětlit?
„Je to vlastně reportáž o jedné z aktivit, které se věnuji. V současné době dokončujeme klip o runě zpod moře, kde se člověk dostává do vysoce vypjatých emočních situací. Reportáž se kromě obrazu nejlíp dotváří písničkou, ta dokáže dokonaleji popsat vaše pocity. Takhle blbnout je velká inspirace. Proto jsme tady.“
Proč padla volba zrovna na Český Krumlov?
„Protože je to možná nejkrásnější město a zároveň tady může fungovat právě ten kontrast s rychlou jízdou. Díky tomuto klipu zpropagujeme české město, české auto i českého umělce současně.“
Má skupina, která se ujala natáčení, nějaké zkušenosti s takovými náměty?
„Mají rádi Kena Blocka a v minulosti se už o natáčení podobných videí snažili. Jsou ambiciózní, mladí a progresivní. Pod vedením zkušeného kameramana může vzniknout něco zajímavého.“
Kde bude videoklip k vidění?
„Objeví se především na internetu a je možné, že i v hudebních televizích. Bude to velmi zajímavý virál.“
Je tohle natáčení jedna z kejklí kouzelníka Žita?
„Ano, je to součást celého projektu, který končí premiérou celovečerního filmu řekněme za rok a půl. V současné době jsme tak ve třetině.“
Při loňském předávání Slavíků jste deklaroval, že za rok budete zpátky...
„Rok od vyhlášení, tedy v závěru listopadu, uspořádáme tiskovou konferenci, kde veřejnosti a novinářům objasníme víc z toho, co se tady děje. Že to není nahodilé zbláznění, ale důkladně připravený program. Lidi si zatím mají skládat střípky, počínání Žita je má inspirovat a navádět na určitý druh uvažování. Ale především je to zábava!“
Můžete tento stále ještě tajemný projekt už nějak zhodnotit?
„Zatím děláme první poměrně drahé krůčky. Všechno ale běží podle plánu. Sice jsem si představoval, že něco bude o pár měsíců dřív, každopádně je to otázka okolností.“
Nemáte obavy, že za dobu, než veřejnost seznámíte s tím, co chystáte, přijdete o spoustu fanoušků?
„To se určitě stalo. Nemyslím si ale, že se to děje s tím věrným jádrem. Kdo poslouchá moje texty a snaží se hledat mezi řádky, tak mu dojdou souvislosti a tím pádem ví, že se jedná o něco hlubšího, ne jenom o šílence s kohoutem.“
Na jaře jste se byl na Bali potápět se žraloky. Jaké to bylo?
„Sice jsme natáčeli s velkými žraloky, tuhle kejkli přesto ještě nemám splněnou. Tygří žralok totiž nepřiplaval. To nám ale nevadí, protože postupnými krůčky se dostáváme k polocíli. V březnu odjíždíme do Jižní Afriky, kde už by tygří žraloci měli být. A měl by jich být dostatek.“
Cítíte se být na to připraven?
„Ke špičkovým výkonům se žraloky mě čeká ještě dlouhá cesta. Jsem schopen být na nádech dvě minuty pod vodou, já si to ale potřebuji užít a natočit umělecké záběry. Na to, abych tam byl déle a absolvoval s nimi taneční kreaci, ještě nemám. Každopádně se připravuji denně - a tato kejkle se povede!“
Jedním z vašich cílů je porazit zkušeného thaiboxera. Jak jste tady daleko s tréninkem?
„Moje kondice a forma byly na -50, teď jsem na -30. Pořád je to sice minus, ale makám jako čert.“
A co rallye? Letos jste se svezli na dvou soutěžích mistrovství světa na Sardinii a v Německu, kýžený úspěch se ale ještě nedostavil.
Pokoušet se o účast v mistrovství světa je pro mě obrovský zážitek. Vloni jsme měli Sardinii slušně rozjetou, a tak jsme chtěli - i když jsme tehdy měli asi čtyři defekty - na dobrý výkon navázat. Bohužel po nešťastném skoku jsme museli kvůli technické závadě odstoupit. To nás hodně mrzelo. Zase jsou to ale ty zmíněné postupné krůčky. Proto říkám, že jsme v třetině celého projektu, u rallye to ani tak daleko není.“
Jedna z kejklí je taková, že skončíte do čtvrtého místa světového šampionátu. Předpokládám, že jste neměl na mysli absolutní pořadí...
„Tuhle myšlenku jsme koncipovali ještě v době, kdy mistrovství produkčních vozů byl regulérní světový šampionát, takže jsme aspoň v jednom závodě PWRC chtěli skončit do čtvrtého místa. Přestože mezitím jednotlivé kategorie doznaly změn, naše cíle zůstávají stejné. Budeme se to snažit posunout co nejdál. Celá pointa ale přijde až poté, co absolvujeme všechny kejkle.“
Údajně hledáte na jihu Čech menhiry. Je to pravda?
„To je součástí sedmé kejkle - položení základního kamene chrámu Zlatého draka. Hledám různé osobnosti a menhiry. Je to předmětem diskuzí s mnoha přáteli... uvidíme, uvidíme... Takže ano, něco na tom je.“
Změňme téma. V posledním předvolebním průzkumu měli komunisté 18 procent. Co k tomu říct? (rozhovor vznikal ještě před volbami - pozn. autora)
„Kvůli svému vyjádření na Slavíkách na mě přistály dvě žaloby a musel jsem vysvětlovat policii, jak jsem to myslel. Vůči komunistům jsem se takto jasně vymezil, protože jako mladý umělec jsem naplno zažil tu nesvobodu. A tohle opakovat rozhodně nechci! Myslím, že stát je třeba vytvářet a mít za něj zodpovědnost, ne ho rozdávat a čekat, až se o všechny postará. Někdo z nás se naopak musí postarat o jeho fungování. Tohle smýšlení mám úplně opačné od komoušů.“
Lze tohle vyjádření považovat za váš vzkaz lidem - voličům?
„Každý sám je za svůj hlas zodpovědný. Ať si tedy volí toho, koho uzná za vhodného. Já doleva rozhodně volit nebudu.“
Jaká je podle vás špatná vlastnost českého národa?
„Malost, závist a poťouchlost. Ty jdou spolu ruku v ruce a vedou lidi k tomu, aby volili komouše.“
Jak to změnit?
„Jediný můj recept je celý tenhle projekt, kdy nejdřív ze sebe člověk udělá blázna a pak na sobě dře a dře a dře a dře... Sám jsem dospěl k tomu, že jestli chci něco změnit, musím změnit především sebe, pracovat na sobě. Jenom tak něco přinesu svému okolí. Nelze nechávat vinu na ostatních. Musím si říct, co ještě se sebou můžu udělat, co ještě můžu dokázat...“
Jeden můj kamarád vám fandí a říká: „Navzdory všem kecálkům a koumákům se s věcma nesere a koná, maká.“ Tenhle názor ale rozhodně nezastávají všichni. Jak vnímáte veřejné mínění vůči vaší osobě?
„Mou největší slabinou je špatná, nekoncepční komunikace s veřejností. Tuhle trestuhodnou chybu budu muset napravit, nechci-li přijít, i když já si opravdu nemyslím, že o něco přicházím - teď mám na mysli publikum. Lidé jsou zmatení, velká část z nich mě považuje za blázna. Odpověď ale dostanou. Až přijde, tak se ta situace zase může otočit. Spíš mám problém s negativními reakcemi. Při takhle složitých umělecko-sociálních projektech je proto dobré mít za zády někoho, kdo bude lidi informovat. Více se dozví už brzy díky naší mystery show, která je součástí toho celého projektu a jednotlivé kejkle mapuje. Točíme ji od dubna a poběží výhradně na internetu. Nechceme omezovat žádné skupiny, dneska už má na web přístup každý.“
V jednom rádiovém rozhovoru krátce po Slavících zaznělo, že hodláte vydělávat peníze v zahraničí. U nás to není reálné?
„Abych v českých podmínkách žil velmi slušně, na to mám financí dostatek. Schází mi ale peníze na to, abych mohl podporovat sportovní oddíly (a nejen je), což mám v plánu. Takže se pokusím i díky kejklím přesáhnout do zahraničí, kde mohou být zisky výrazně větší. Je totiž rozdíl, jestli má člověk sto tisíc nebo milion fanoušků.“
Jak je to vlastně s vaší identitou? Landu jste opravdu definitivně uložil k ledu?
„Ne úplně. Žito je role. Akorát nejsem herec, ale hráč. Má to samozřejmě velký přesah do civilu, ale berte ho jako Borata (fiktivní postava kazašského reportéra - pozn. autora), akorát Žito je daleko větší blázen a snílek. Určitou dobu budu žít s figurou Žita, budu dělat to, co dělá, nebo co by dělal, a ta pointa přijde později.“
Dá se tedy říct, že v současnosti žijete dva životy?
„Vždycky jsem byl Dan Landa. To je jméno, které mi dala moje máma. A to jsem já. Do premiéry celovečerního filmu, kde Žito bude úplně jiný a všechno zvládne úplně jinak, budu fungovat pod tímto pseudonymem...“
Článek byl vybrán do sekce To nejlepší z Drbny u příležitosti pátých narozenin Budějcké Drbny. #tonejlepsizdrbny
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
