Ve středu 21. března uplyne přesně deset let od slavnostního otevření unikátního kulturního zařízení, které si za dobu svého působení na jihočeském trhu získalo až neuvěřitelnou přízeň diváků. Do multikina CineStar v Českých Budějovicích přišlo od roku 2002 téměř tři a půl milionu návštěvníků.
U zrodu celého projektu stála žena, jež ve vedení zůstala dodnes. Generální manažerka CineStaru Svatava Kopečková poskytla Budějcké Drbně u příležitosti kulatého výročí krajské pobočky multikina exkluzivní rozhovor.
Jaká byla vaše cesta do CineStaru?
„V roce 2002 jsem se přihlásila do konkurzu, který vypisovala společnost CineStar, na pozice v nově vznikajícím multikině v Českých Budějovicích. Konkurz jsem vyhrála, čemuž určitě dopomohla i moje předcházející práce v Jihočeském divadle. Popravdě řečeno, o chodu takovéhoto provozu jsem měla pouze mlhavé představy, takže jsem vlastně skočila do vody a plavala a plavala. Zezačátku jsem se řídila heslem, co mě nezabije, to mě posílí. Dneska to beru jako výhru. Naučila jsem se spoustě věcí a potkala zajímavé lidi. Je to pořád dobrodružná, ale i inspirující práce.“
Dá se tedy říct, že budějcké multikino je takovým vaším dítkem?
„Je to tak. Považuji za štěstí, že jsem mohla být u tohoto projektu od počátku realizace. Přišla jsem před deseti lety na staveniště, všichni jsme se učili ´za pochodu´ a neexistovalo slovní spojení ´to nejde´. Téměř rok jsem bydlela se svými kolegy v kině – soukromí, zdraví a rodiny bohužel šly stranou. Společnost CineStar měla v České republice do roku 2005 pouze tři multikina, po deseti letech jí patří jedenáct multikin, z toho dvě jsou v Praze. Jsem ráda, že jsem svými zkušenostmi mohla přispět k vybudování firmy, která patří ve svém oboru mezi největší v Čechách.“
Zavzpomínejte na začátky kina ve městě, jak ho tehdy přijala veřejnost?
„U návštěvníků vzbuzovalo naše multikino nejprve zvědavost, ale také pochyby, zda takovéto zařízení do našeho regionu vůbec patří, jestli to není příliš megalomanské. Také my, Jihočeši, jsme v jádru konzervativci a nemilujeme velké změny a novinky.“
Jaký byl před deseti lety o multikino zájem?
„Zpočátku provozu nám velmi pomohly filmové tituly, které byly točeny pro velké plátno a kvalitní zvuk. Byla to například série filmů s Harrym Potterem nebo tři díly Pána prstenů. Na tyto snímky se prostě chodilo masově. Jihočeský divák ale preferuje českou tvorbu, což jednoznačně ukazuje deset nejnavštěvovanějších titulů za posledních deset let, z nichž pouze jeden je zahraniční. Tím snímkem byl Avatar, který u nás vidělo 48 tisíc diváků. Dnes směle tvrdím, že multikino Cinestar patří mezi významná kulturní a společenská místa jižních Čech.“
Zažila jste za dobu v čele budějcké pobočky nějaké momenty, na které se nezapomíná a udělaly vám radost?
„Těch momentů bylo hodně. Slavnostní předpremiéry filmů, kdy opravdu filmoví tvůrci přiváželi novinky a u nás je poprvé odprezentovali s diváky. Za všechny uvádím Pupendo s režisérem Janem Hřebejkem, Vratné lahve s Janem a Zdeňkem Svěrákovými, dále setkání s legendami české kinematografie – režisérkou Věrou Chytilovou, hercem Josefem Abrhámem, režisérem Jiřím Menzelem a celou řadou dalších. To jsou momenty, na které se nezapomíná. Ale radost mám i z každodenních věcí. Takový sál s dětskými diváky, kteří hlasitě komentují dění na plátně, či sál , který se otřásá smíchem nebo naopak pláče, to jsou zážitky navíc.“
Předpokládám, že sama jistě patříme mezi fanoušky kinematografie. Jaké filmy vás baví? Máte své favority, na které se můžete dívat pořád dokola? Ať už jde o filmy, herce, herečky, režiséry…
„Jednoznačně jsou to filmy Miloše Formana, tam najdete vše – myšlenku a poctivé řemeslo, na Amadea bych se mohla dívat každý týden, vždy najdu nějakou scénu, repliku, která zaujme. Oblíbenců mám hodně, spíš tedy řeknu, co mě nebaví a přímo odpuzuje. Jsou to filmy, které zobrazují bezúčelně násilí, vzbuzují strach a jsou natočené pouze na afekt, bezmyšlenkovitě a prázdně. Také filmů, kde režisér pracuje s hercem je bohužel málo, ale když se nějaký objeví, je to paráda. Loňská Králova řeč či Edith Piaf jsou toho příkladem. Minulý týden jsem mimochodem viděla v televizi pořad o Nataše Gollové, pak následoval film Dobrý člověk, kde hrála s Oldřichem Novým a další plejádou předválečných herců. To byla čistá a osvobozující radost.“
Jakou věštíte CineStaru budoucnost? Bude spojena s vaším jménem?
„Na první otázku odpovídám: na pevných základech se dobře staví, takže věřím, že budoucnost multikina bude dobrá. Záleží také na filmové tvorbě. Jestliže se budou točit filmy, za kterými divák bude chodit, o budoucnost nemám strach. Můžete vymyslet řadu doprovodných programů, ale do kina se prostě chodí na filmy a herce. Poslední otázka a poslední odpověď: to nezávisí pouze na mně, máme svoji centrálu, které se zodpovídám za vedení pobočky.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Já bych chodil......jen by mi tam neměla většina lidí srkat kolu a šustit popcornem. To mě vysloveně odrazuje. a raději si pustím film i když se zpožděním v klidu doma. Což takhle nějaký film bez těchto průvodních rušivých jevů? Jinak samozřejmě přeju paní Kopečkové min. dalších deset let u práce, která jí evidentně baví. :-)
