Tomáš Jirsa: „Jihočeské nemocnice jsou nemocné“

Pane senátore, jaká je, z vašeho pohledu, stávající situace? Je opravdu tak vážná, jak informace naznačují?

„Pro pochopení situace se musíme vrátit do nedávné historie, konkrétně do období 2004 až 2008, kdy Jihočeský kraj vedla ODS a iniciovala transformaci jihočeských nemocnic z příspěvkových organizací na akciové společnosti. Důvodem tohoto kroku bylo zefektivnění hospodaření, rozšíření možností rozvoje a spolupráce. I přes nesouhlas tehdejší opozice, především ČSSD a KSČM, se tento krok v průběhu let ukázal jako správný s velmi prokazatelnými výsledky. V době, kdy se zdravotnická zařízení v celé republice potýkala s vážnými ekonomickými problémy, dosáhly jihočeské nemocnice takzvaných černých čísel, generovaly zisk - ovšem zisk v tom správném slova smyslu! Zisk, který byl znovu investován do rozvoje nemocnic, do přístrojů a nových pavilonů, tedy do významného zkvalitnění léčebné péče, ale také do každoročního nárůstu platů zaměstnanců.“

Můžete uvést konkrétní příklady?

„Samozřejmě. Jedním z nich jsou výsledky hodnocení českých nemocnic, které provedla společnost HealthCare Institute v roce 2009. Hodnocena byla kritéria spokojenost pacientů, spokojenost zaměstnanců a finanční zdraví nemocnic. V oblasti finanční zdraví se v první desítce nemocnic z celé republiky umístilo pět jihočeských nemocnic. A v celkovém hodnocení průřezem všech kritérií se absolutním vítězem stala strakonická nemocnice. Dalším příkladem může být budějovická nemocnice, kde v uplynulých letech byly realizovány významné změny. Veřejnost si jistě vybaví novou vstupní budovu, nově vybudovaný pavilon dětského oddělení, velmi významné částky byly investovány do interiérů většiny pavilonů.“

Jaký byl další vývoj?

„Koncepce, která byla nastavena, pokračovala i v dalším volebním období, tedy v době krajské koalice ODS a ČSSD. Zdravotnictví, tedy i nemocnice, patřilo do gesce ČSSD a v té době se objevovaly tendence opět změnit statut nemocnic na neziskovky. Výsledky, finanční zdraví nemocnic a zvyšující se kvalita péče byly ale dostatečnými protiargumenty. Je nepochybně třeba konstatovat, že výsledky byly generovány i díky statutárním orgánům, v nichž byli zastoupeni jak odborníci z medicínské sféry, tak ekonomové.“

Současná situace ale pozitivní není. Je možné pojmenovat příčiny?

„Jednou z příčin může být i neefektivní hospodaření, investice do ´ztrátových´ oblastí. Jinými slovy, odklon od původní koncepce, která preferovala vytvoření silných specializovaných medicínských oborů v určitém centrálním modelu, kdy v kraji mělo být pro určitou oblast zdravotní péče špičkově vybavené oddělení, které by spádově řešilo složité případy. K tomu by mělo odpovídající přístrojové i personální zázemí. Je potřeba zdůraznit, že tento model určitě neměl přinést rušení menších specializovaných oddělení v okresních nemocnicích, jak se dnes snaží populisticky tvrdit ti, kteří téma nemocnic využívají k politické hře. Cílem bylo zachování funkčních oddělení, ale zefektivnění zdravotní péče tak, aby se pacientům dostalo skutečně nejlepší péče. Tento koncept byl rozmělněn. Vybudováním nových oddělení nebo investicemi do nových objektů tak došlo k významnému propadu ekonomiky - to je těch dnes alarmujících 300 milionů. Výsledkem tohoto ´hospodaření´ bude nejen problém s dalšími investicemi a dalším rozvojem, ale dřív nebo později nebudou ani peníze na platy zaměstnanců.“