Velký den má před sebou mladá umělkyně Zuzana Bínová, která pochází z obce Homole. V pátek se uskuteční vernisáž její výstavy v Galerii Jakub ve Velešíně. Akce je charitativního rázu - má podpořit Mateřskou, Základní a Praktickou školu, Husova 9 v Českých Budějovicích.
Na akci budou vystaveny i práce dětí s mentální poruchou. Prodejní jsou i jejich obrazy, nebo jen vaše?
„Prodejní obrazy budou pouze mé tvorby. Práce dětí s mentálním postižení a poruchou autistického spektra zde budou vystavovány, aby návštěvníci mohli získat lepší představu o tom, jak je práce s dětmi náročná a jak šikovné a kreativní děti dokážou být. Zejména u prací dětí s autismem bylo obrázky obzvlášť komplikované zapůjčit, protože děti mají ke svým dílům zvlášť silný osobní vztah a musíme je všechny po prázdninách do školy tajně vrátit (úsměv).“
Zaujalo mě procento, které by škola z každého obrazu dostala. Proč zrovna 29,165%? Máte ke škole na Husově 9 nějaký bližší vztah?
„Ano, vztah mám velice blízký, moje sestra Lucka Helmová je jednou z vychovatelek ve škole. Celkově mi s přípravami výstavy (a inspirací v průběhu celé tvorby) neskutečně pomáhá a když se se mnou do tohoto projektu pustila, spadl mi kámen ze srdce, že na to nebudu sama a společně pomůžeme dobré věci. Procento vzniklo úplnou náhodou. S Luckou jsme se dohadovaly, jaké procento určit, jestli čtvrtinu či třetinu z prodejní ceny obrazu, po čase jsme obě zapomněly, na čem jsme se domluvily, a tak jsme to jednoduše zprůměrovaly a bylo to. Nabízelo se číslo zaokrouhlit, ale číslo 165 mám ráda, protože jsem narozená 16. května, takže jsme to tak nechaly. A navíc to upoutává pozornost a zvídavější lidé se na to ptají (smích).“
Pocházíte z obce Homole. Proč jste se tedy rozhodla vystavovat ve Velešíně?
„Homole, to je místo počátku všeho kolem mě a obrazů. První obraz, první výstava... Nebýt místní starostky, paní Štěpánkové, která mi dala prostor poprvé vystavovat s ostatními umělci, nerozjela bych svoji tvorbu do současné podoby. Proč Velešín? Kontakt na Galerii Jakub jsem dostala od své tety, která zde už léta bydlí. Když jsem Galerii poprvé navštívila, zdejší prostory mě natolik okouzlily, že nešlo jinak (úsměv). Jedná se o překrásně zrekonstruované půdní prostory, které na člověka dýchnou tu správnou atmosféru.“
Máte ráda moderní umění? Co vás na něm fascinuje?
„Moderní umění je celkově dost široký pojem a lze si pod ním ledasco představit. Moderní umění vnímám jako věci novodobé, které jsou jinam těžko zařaditelné. A ta určitá nezařaditelnost je to, co mě dokáže fascinovat. Když se lidé nad některým obrazem zastaví a tvrdí, že je nějakým způsobem zaujal, chytil, cítí z něho nějakou emoci, to je to, čeho by měl každý umělec chtít dosáhnout.“
Věnujete se také aktům. Je těžké přijít s něčím osobitým?
„Malování je činnost, která se nedá zrovna dobře plánovat. Jsou dny, kdy je nápad, přesná vize a hned to letí na plátno... Ale pak jsou dny, kdy člověk jenom přemýšlí a přemýšlí a pořád ta představa není natolik ucelená, aby se dala uchopit. Takže někdy je to boj s vlastní představivostí a někdy kreativní průjem (smích). Nejjednodušší je to se vzpomínkami na prožitky, které člověku utkví v hlavě, a pak je akorát určitým způsobem zhmotní s pomocí barev, a obrazy pak mají svůj příběh.“
Umění je únik z chaosu, jak uvádíte na plakátech. Představuje váš život chaos?
„Herbert Edward Read, anglický historik a teoretik výtvarného umění je autorem tohoto citátu, se kterým se tak ráda ztotožňuji. Umění je únik z chaosu lze vnímat ve dvou rovinách a můj pohled na život má rovin snad ještě víc. Jen se štětcem v ruce mám pocit, že dokážu zastavit čas a veškerý chaos uspěchaného života, který je nemocí dnešní doby. Pokud teda zrovna nemaluju pod tlakem času před připravovanou výstavou (úsměv). Všechno chce svůj klid a je báječné, když si člověk najde způsob, jak si ten svůj klid vytvořit.“
Jak dlouho se malování věnujete?
„Začala jsem na počátku května 2013, kdy mě čekaly státnice (k završení studia na Jihočeské Univerzitě). Z intenzivních příprav jsem měla hlavu plnou ekonomických teorií a potřebovala jsem vypnout. Takže jsem se přes den učila a večer malovala, den po dni, týden po týdnu, až z toho vzniklo 13 obrazů a první výstava. A všechno dopadlo výborně.“
Kolik máte za sebou výstav?
„První byla v již zmiňovaných Homolích loňský listopad, o Velikonocích pak v Černém Dubu a nyní 11. července budu zahajovat výstavu ve Velešíně. Dále už je jasný termín 2. ročníku ArtFest v Českých Budějovicích, který bude 29. až 30. listopadu 2014 a v průběhu celého ledna 2015 budou má díla k vidění v Českém Krumlově v prostorách Kina Luna a kinokavárny.“
Dokáže se dnes začínající umělec prosadit?
„Osobně si myslím, že je to dost o přístupu, štěstí a kontaktech na správné lidi. Chce to velké zapálení pro věc, a když se člověk hodně snaží, může se dostat na slušnou úroveň, ale některé brány se bez správných klíčů prostě neotevřou. A čeho se nejvíc obávám, že mladí lidé ztrácejí o umění zájem, takže se snažím, aby má tvorba byla nekomplikovaná a lidem blízká. Motivy mých obrazů zachycují chvilky a pocity ze života, ve kterých se může vidět každý.“
Foto: archiv Zuzany Bínové
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
