Ne 30. 8. 2026Vladěna
Krimi

Tragická nehoda u Nažidel dodnes vyvolává emoce

RRedakce4 minuty čtení8. 3. 2013, 10:45
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Návrat z lyžařského zájezdu do Rakouska se před deseti lety změnil v jednu z nejhorších tragédií novodobých českých dějin.

Jen několik minut poté, co 8. března 2003 večer projel autobus s pěti desítkami cestujících hraničním přechodem v Dolním Dvořišti, totiž autokar vylétl ze silnice a převrátil se. Na místě nehody zahynulo 17 cestujících, dva lidé zemřeli v nemocnici. Poslední, dvacátá oběť, podlehla následkům zranění v srpnu 2005.

Místo nehody, prudké klesání u osady Nažidla, přitom není na první pohled příliš nebezpečné. Vyšetřování ale ukázalo, že řidič autobusu Pavel Krbec jel těsně před tragédií zhruba 110 kilometrů v hodině, a když patrový neoplan sjel pravými koly na nezpevněnou krajnici a dotkl se svodidel, reagoval muž za volantem nešťastně. Zatočil vlevo, autobus přejel do protisměru, prorazil svodidla a zřítil se ze sedmimetrového náspu na louku, kde se přetočil přes střechu.

Následky byly děsivé, a to i pro zkušené záchranáře, kteří na místo nehody dorazili; první už za deset minut. Autobus během ´kotrmelce´ přišel o střechu a lidé sedící v horním patře, měli jen mizivou šanci přežít.

„Nejvíc zarážející bylo to, že na místě této hrozivé nehody bylo téměř ticho. Vždy se jen ozval hlas oznamující, že byl nalezen další zraněný,“ vzpomínal na neštěstí, u něhož jako lékař zasahoval i dnešní ministr průmyslu Martin Kuba, šéf českokrumlovských hasičů.

Hodinu a čtvrt po nehodě byli všichni zranění v nemocnicích nebo na cestě za ošetřením a rozběhlo se vyšetřování. Znalecké posudky ukázaly, že viníkem byl řidič Krbec, který povolenou rychlost překročil o 20 kilometrů v hodině.

„Řidič jede jako blázen,“ řekl prý jeden z cestujících, který zahynul, krátce před neštěstím do telefonu své matce. Způsob jízdy se příliš nezdál ani dalším pasažérům, kteří později vypovídali u soudu, jenž šoférovi vyměřil osmiletý nepodmíněný trest.

Lidé z osudného autobusu se většinou shodli i na tom, že původně klidná jízda z alpského střediska Ramsau se změnila teprve v okamžiku, kdy autobus po zhruba 230 kilometrech přejel hranice do Čech.

Do cíle v Karlových Varech tehdy zbývalo zhruba 300 kilometrů a bylo jasné, že plánovaný příjezd o půlnoci ze soboty na neděli je ohrožen. Běžnou praxí v autobusové dopravě v té době ovšem bylo, že při návratu z ciziny se na českém území na předpisy včetně těch o rychlosti příliš nehledělo.

Při nehodě ale mohla sehrát roli i únava Pavla Krbce, který měl za sebou v tu chvíli více než čtyři hodiny za volantem. A je smutnou shodou náhod, že odpočatý druhý šofér autobusu se chystal převzít řízení u Kaplice, do které zbývalo od místa nehody asi pět kilometrů.

Krbec navíc neměl s patrovým autobusem příliš velké zkušenosti, živil se jako taxikář a řízením autobusů si pouze přivydělával. A jak se ukázalo, za volant zájezdových autokarů usedal vlastně protiprávně.

Řidičský průkaz na autobus sice měl, neprošel ale školením, které je pro jejich profesionální řidiče povinné. Takzvané profesní osvědčení měl Krbec jen na taxislužbu a rozšíření na autobusy si podle verdiktu trestního soudu vyznačil v průkaze sám.

Jen otázkou do diskuse ale zůstane, jestli by řádné školení na nehodě něco změnilo. Podle rad odborníků by řidič autobusu v okamžiku, kdy vyjede na krajnici, měl sundat nohu z plynu a počkat na zpomalení, nikoli se pokoušet manévrovat.

Krbec byl nakonec odsouzen za obecné ohrožení a také padělání veřejné listiny na osm let nepodmíněně. Jeho tvrzení, že nehodu mohla způsobit náhlá porucha zatáčecí zadní nápravy autobusu, znalci odmítli, a soud za příčinu nehody jednoznačně označil nepřiměřenou rychlost.

V místě, kde Krbec jel víc než 100 kilometrů v hodině, byla přiměřená maximálně osmdesátka. Řidič, který svou vinu nikdy veřejně nepřiznal, vyšel z vězení po pěti letech, v říjnu 2009.

Kromě trestního řízení se soudy zabývaly také žalobami, ve kterých se pozůstalí domáhali odškodnění po majiteli cestovní kanceláře, autobusové firmy i samotném řidiči. Justice v minulosti přiznala některým z nich statisícové odškodné od jednatele cestovní kanceláře Eduarda Knappa, který ale zahynul v horách v roce 2010. Neexistuje už ani firma LSK Autobusy, která na cestu vyslala osudný autobus. A ani žaloba na Krbce od jedné z postižených rodin dosud nezná definitivní verdikt.

Zdroj: ČTK

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

1

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
ZS
Zdeněk Solfronk12. 3. 2013, 7:20
a 10 let po té a nová silnice nikde :-( to bylo siláckých slov politické elity jak se musí změnit dopravní situace a NIC VŮBEC NIC!!!!!!!

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Databáze sleduje přístupnost škol, úplně bez bariér jich je pouhý zlomekZdraví

Databáze sleduje přístupnost škol, úplně bez bariér jich je pouhý zlomek

Rodičům dětí s handicapem pomůže s výběrem školy nová databáze. Ucelený přehled o tom, jak na tom které vzdělávací zařízení je, dosud chyběl. Databáze zatím zahrnuje přes 500 škol z celého Česka. Svými informacemi přispělo také 45 zařízení z jižních Čech. Databáze se ale stále doplňuje a přispět do ní mohou samotné školy, ale také žáci a rodiče.

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včeluVzdělání

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý pouze z jižní Moravy. K jeho překvapivému výskytu v netypické nadmořské výšce kolem 700 metrů pravděpodobně přispěla letošní extrémní vedra.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook