KOMENTÁŘ: Česko na jednotném trhu EU. Dvě dekády růstu a výzev

S jednotným trhem na věčné časy

Po vstupu do Evropské unie zaznamenala česká ekonomika rapidní rozkvět. Export do zemí Evropské unie se vyšplhal z 25 miliard eur na 188 miliard eur v roce 2022, tempo růstu přímých zahraničních investic se po vstupu Česka do Evropské unie zvýšilo a narostlo na čtyřnásobek. HDP na hlavu vzrostlo o impozantních 46 %. Tato data mluví jasnou řečí – být součástí jednotného evropském trhu, se pro Česko stalo v podstatě životně důležité. Tento závěr podporují i odhadované dopady neexistence jednotného trhu, které by pro Česko znamenaly například propad HDP o 18,5 %, pokles spotřeby o 32,7 % a snížení zaměstnanosti o 3,8 %. Tato čísla navíc jasně ukazují, že se Česko stalo jedním z nejvíce integrovaných států v rámci jednotného evropského trhu.

Jednotný evropský trh zkrátka poskytuje občanům Evropské unie bohatší a lepší život. Ve stávajících členských zemích brání politickým reprezentacím v protekcionistických snahách a v nekalém subvencování domácího odvětví. Výhody lze však dále spatřovat v celé řadě dalších oblastí, ať už se jedná o lidská práva, cestování, spolupráci v oblasti bezpečnosti, případně spolupráci v oblasti vzdělávání a výzkumu. Dosažené úspěchy jsou pozoruhodné, podlehnout uspokojení a pohodlnosti může znamenat ekonomickou stagnaci, která se může odrazit v nárůstu negativních reakcí společnosti na evropskou integraci.

Regulace jako fenomén napříč ekonomikou

Je však potřeba mít na paměti, že s rozvojem české ekonomiky přicházejí i nové výzvy. Jako klíčový problém se jeví rostoucí míra regulace, zejména v sektoru služeb, která byla například vyčíslena mezi léty 2014 a 2022 indexem Services Trade Restrictiveness od OECD. Zpřísňující se regulace napříč odvětvími mohou představovat ohrožení konkurenceschopnosti, a proto je zapotřebí přehodnotit dosavadní trendy v regulacích tak, aby došlo ke zjednodušení podnikatelského prostředí a podpoře inovací. To vše by v konečném důsledku mělo vést k impulzům pro další ekonomický rozvoj a udržení konkurenceschopnosti na rychle se měnícím globálním trhu.

Jako jednou z regulací nejvíce zasažených oblastí je sektor služeb. Ačkoliv Česko z pohledu objemu regulace stále patří mezi nejvíce liberální země v Evropské unii, mezi mezi léty 2014 a 2022 se bohužel v porovnání zbytkem Evropské unie stalo jedním z „premiantů“ v nárůstu regulace. Stejně tak znepokojivá je vysoká míra certifikace profesí, která je v Česku jednou z nejvyšších napříč Evropskou unií. Protože se jak ekonomické studie, tak i odborné instituce shodují, že vysoký podíl certifikačních požadavků je škodlivý pro spotřebitele i hospodářský růst, lze jen souhlasit s návrhy Národní ekonomické rady vlády, která doporučuje audit a revizi certifikačních požadavků, což by napomohlo zvýšení konkurence a zřejmě způsobilo i pokles cen.

V oblasti pracovního trhu je vhodné upozornit na oblast gig ekonomiky, která v současnosti získává na stále větším významu (princip gig ekonomiky spočívá v tom, že namísto zaměstnanců na plný úvazek společnosti najímají externí pracovníky a nezávislé dodavatele, pro které se tento systém nabízí vysoce flexibilní model práce). Ani tomuto odvětví se však zřejmě nevyhne regulace z pera Evropské komise. Na jedné straně zde stojí snaha o zlepšení pracovních podmínek pro lidi pracující v gig ekonomice, na straně druhé však stojí riziko nezamýšlených důsledků regulace, jako se tomu stalo například ve Španělsku, kde po legislativní regulaci postavení kurýrních pracovníků došlo ke hromadnému ukončování kontraktů s pracovníky.

V neposlední řadě nabývá na významu i oblast digitálních služeb. Akt o digitálních službách si klade za cíl ochranu spotřebitele, férovou soutěž v digitálním prostředí a přináší nástroje pro regulace dominantních internetových platforem. Opět je však zapotřebí si neustále klást otázku potřebnosti regulace a pečlivě zvažovat potenciální protekcionismus s ohledem na to, že nadbytečná regulace může znevýhodnit evropské společnosti na mezinárodním trhu, což by dále prohloubilo zaostávání evropského digitálního sektoru ve srovnání s americkým a asijským trhem.