Slavná Werichova chata na Šumavě byla posledním místem, které herec v životě viděl

Když Jan Werich před válkou hledal místo pro svou chatu, měl jednu důležitou podmínku. Byl totiž vášnivý rybář. Vysněné místo se proto mělo nacházet v blízkosti potoka, pokud možno pstruhového. A takové místo se mu společně s manželkou Zdenou po delším hledání podařilo objevit nedaleko hradu Velhartice. Pozemek v krásném údolí u říčky Ostružné koupila rodina koncem 30. let za 27 335 korun od Václava a Alžběty Hanzíkových, kteří měli opodál mlýn a pilu.

Chatu s charakteristickými okny vsazenými do dřeva navrhl architekt František Zelenka, který působil v Osvobozeném divadle. Předlohou pro podobu chaty prý byla chaloupka z Karafiátových Broučků. Přízemní vilka je postavena ve stylu staroanglických venkovských obydlí. Domek měl v rohu prostorné haly několikadílné okno a mohutný ze žuly vyzděný komín. Kromě velkého pokoje, kde stál krb, byly ve stavení už jen kuchyňka, předsíň a několik malých ložnic.

Objekt vznikl na prostorné, rovné louce, částečně utopený mezi vzrostlými stromy, které poskytují nejen stín, ale i soukromí před zvědavci. Jan Werich ale musel v roce 1939 jako velký antifašista s manželkou Zdenou a dcerou Janou uprchnout před Němci do Ameriky. Do emigrace s ním tehdy odešel i jeho herecký kolega Jiří Voskovec.

Chatu si užíval Werich až po válce

Do nově postavené chaty se po okupaci Československa nastěhoval bývalý československý konzul v Berlíně doktor Zelinka. Jan Werich se z Ameriky vrátil s rodinou do Československa v roce 1945 a svou chatu si začal náležitě užívat. S rodinou přijížděl na chatu na celé prázdniny. Těsně u chaty na břehu Ostružné je meandr, kudy proplouval jeden pstruh za druhým. Zde strávil slavný herec s prutem v ruce kus života.

Na chatu v Údolí štěstí jezdila samozřejmě Werichova dcera Jana, později i s vnučkou Zdeničkou (1967). Ta je v současné době majitelkou chaty. Vystudovala pedagogiku a je psycholožkou ve Švýcarsku. Do chaty čas od času přijíždějí její známí a příbuzní. Objekt se tedy i nadále využívá k rekreaci a rozhodně není opuštěný, jak si mnozí lidé myslí. Pár desítek metrů od chaty je na louce těsně na břehu Ostružné romantická dřevěná terasa zapuštěná mezi stromy. Obyvatelé chaty si zde mohou dopřávat parádní posezení u stolu ve stínu stromů.

Naposledy Jan Werich do své milované chaty přijel na podzim roku 1980. Zde ztratil vědomí, když mu praskl žaludeční vřed. Už se nikdy neprobral. Sanitka národního umělce ho následně ve vážném stavu převezla do nemocnice v Klatovech. Odtud pak Jan Werich putoval do pražské nemocnice Na Františku, kde 31. října zemřel. Říká se, že do nebe si tedy odnesl obraz místa, které si kdysi sám vybral a které měl nade vše rád.

Vloupání do chaty

V roce 2020 se do Werichovy chaty násilím vloupala dvojice zlodějů. V kůlně u chaty našli sekeru a pak se pokusili vypáčit okenice. Poškodili i okno. V objektu nakonec nic nevzali. Pachatelé měli na svědomí sérii vloupání do přibližně dvaceti objektů v okolí. Nakonec je kriminalisté dopadli a oba muži skončili před soudem.

Z parkoviště u hradu Velhartice vede až k Werichově chatě naučná stezka. Pokud chcete chatu vidět zblízka, stačí zaparkovat na prostorném místě před mostem přes Ostružnou. K chatě je to odtud asi 150 metrů.