V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na budějcké Malé Benátky. Víte, kde byly?Aa k čemu sloužily? V roce 1952 je poškodila povodeň. I když na tom místě povyrostly stromy, podle Schinka jsou stále oázou.

Dnešní díl Drbny historičky se podívá na budějckou Solní branku. Dříve se jí říkalo Na Vraždě, protože v ní měli někoho zabít. Celý tento kout kolem České ulice byl podle historika Jana Schinka spjat se solí. Brankou se měla v bečkách dopravovat sůl, ale prý to nejspíš nebude pravda. Proč se přestala dovážet sůl ze Solnohradska a kdo předběhl radnici s vybudováním lázní? I to se dočtete v dalším článku.

Jen těžko bychom dnes poznali sokolskou plovárnu, která stála za klášterem v roce 1921. Nevedla k ní žádná cyklistická stezka a ni silnice. Na plovárnu bylo možné dostat se suchou nohou jen přes lávku nad vorovou propustí. Sokolská plovárna vyhořela v roce 1929 a od konce srpna 1930 byla Vltava podle plánu Antonína Jiráska svedena rovnou na nový bubnový jez a novou elektrárnu.

Jan Schinko se dnes podíval na historii Jihočeského divadla. O plánech k nové budově, o boudě číslo jedna a o boudě čoslo dvě. Kam zmizel základní kámen divadla z roku 1945? A proč si radnice po jeho zmizení oddychla? I to se dočtete v dnešním dílu Drbny historičky.

Před deseti lety byla mašinka, vystavená před vlakovým nádražím, odvezena do Lužan. Dostala se k nám v roce 1975 přes nádraží v Písku. Podle některých ale o lokomotivu 310 nikdo nepečoval a poškozovali ji vandalové, a tak ji odvezli. Měla by se podle vás mašinka vrátit? Neoficíální průzkum říká, že více než půlka obyvatel Budějc by ji zpět chtěla.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o Vltavě a Střeleckém ostrově. O tom, proč město nemohlo mít mosty se spodními oblouky.

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Karlu IV. Jan Schinko se podíval na to, jak moc se jeho osoba dotkla Českých Budějovic, jaké všechny výsady městu udělil a jak se díky němu změnily budějcké ulice.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na řeku Malši. Ta byla v období první republiky sportovně a kulturně na výši. Pořádali se závody v plavání, v zimě se hrál hokej. Dnes se mluví o tom, že má řeka potenciál. Podle Schinka to není nic nového, mluvil o tom totiž už Jan Neruda.

Dnešní díl Drbny historičky se točí kolem Rechtsovy vily. Nechal si ji postavit Emanuel Rechts, v roce 1939 ji zabralo gestapo, o sedm let později v ní byl národní podnik Český křišťál. Sídlilo tam ale i ROH, KSČ nebo zubaři.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Rudolfovskou nebo také Třeboňskou. Od sadů až k rolnické škole, návrší Na Mýtě se nazývalo Krásná vyhlídka, je Rudolfovská jako přímka. Na sadech přímka končí. To byla vojenská strategie, aby nemohlo vojsko nepřítele vjet rovnou do centra města. Překážkou mu byly vodní příkopy a Mlýnská stoka.