V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje průkopnické stavbě koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince. Franz Anton Gerstner překonal dobové technologie i předsudky, ale kvůli údajně vysokým nákladům musel projekt opustit. Přečtěte si, jak vypadala cesta do Lince s přestávkami na koláče a oběd a proč Gerstner už tehdy tušil, že koně brzy nahradí parní stroje.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací ke stavbě první koněspřežné železnice na evropském kontinentu. K čemu měla původně sloužit? Jaké osobní spory provázely Franze Antona Gerstnera, že nakonec odešel až za oceán? A proč dnes stojí muzeum koňky stranou původního centra dopravy?

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na zahájení stavby koňky z Českých Budějovic do Linze. V pondělí 28. července totiž od této významné události uplyne přesně 200 let. Jak to tehdy celé začalo?

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na příběh budovy v České ulici 64, kde dřív sídlilo německé gymnázium. Jak se z něj stala česká reálka a proč si studenti oblíbili hostinec U České chalupy? Vraťte se s námi do časů, kdy se z lavic mizelo kvůli písemce.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k jednomu z největších požárů v dějinách Českých Budějovic. V srpnu 1868 zachvátil plameny hotel U Zlatého slunce i desítky dalších domů v centru města. Jak oheň vznikl? Proč selhala budějovická stříkačka? A jak proměnil požár podobu Velkého náměstí?

V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k historii hotelu Slunce na budějovickém náměstí. Připomíná nejen architekta Hübschmanna, který se kvůli válce nedožil ani třiceti, ale i klub esperantistů, slavnou restauraci Paluba, kabaret Slavia nebo chvíli, kdy mykologové upozornili na kontaminované houby z okolí.

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na zmizelý kout u Mlýnské stoky. Zavzpomínal na dobu, kdy tu stály městské lázně s bazény a klecovou sprchou, Packertův dům s kořalkami a nedaleký bufet Svačinka. Připomněl i politické plány, které nakonec proměnily tvář tohoto místa.

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k hostinci U Skřivánků na dnešní Žižkově třídě. Připomíná dobu, kdy tudy jezdily hotelové omnibusy od starého nádraží, kdy se na rohu hrával kuželník a zpívali tamburaši, i kdy se v domě usadily krajské sekretariáty KSČ.

V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k pohlednici Lannovy třídy z doby před rokem 1929. Připomíná osud německé reálky, hostince U Červeného srdíčka i legendární neon na domě Mototechny. Zavzpomíná i na dobu, kdy Lannovka byla bez aut a lemovaly ji kaštany.

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací na Rudolfovskou třídu, kde kdysi naproti sobě stály dvě slavné tužkárny – větší Grafo a menší Ripet. Přibližuje, kdy podnik Grafo vznikl, jaké tužky vyráběl, proč nesl jako logo egyptského brouka i co stálo za jeho zánikem v roce 1952.