V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k hostinci U Labutě, který stával na pravém břehu Mlýnské stoky poblíž dnešního Senovážného náměstí. Oblíbené místo šoférů, kde se kdysi čepovalo budějovické pivo a opravovaly zbraně, padlo v padesátých letech za oběť megalomanskému plánu na městskou autostrádu.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na osudy areálu bývalé tabákové továrny v Českých Budějovicích. Od výroby partyzánek a Tarase Bulby přes éru plnicích per PELIKÁN až po podniky GAMA a Viscofan. Přečtěte si, jak se měnil jeden z nejvýraznějších průmyslových areálů ve městě od roku 1876 až do současnosti.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrátil do 70. let 19. století, kdy se v Budějovicích začala psát historie tabákové továrny. Proč nakonec hlavní závod vyrostl právě tady, a ne třeba v Táboře? Jak vypadaly začátky výroby doutníků v bývalém Velkém pivovaru a kdy se do popředí dostaly cigarety?

Den české státnosti si připomínáme 28. září. Ve městě měl svatý Václav místo odjakživa – ať už poutí, koncertem v Besedě nebo velkolepými průvody. Největší oslavy zažila metropole jihu v roce 1925, kdy lampionový průvod obešel celé Budějce a domy se zdobily prapory. Kostel sv. Václava stál ale kdysi úplně jinde, než ho známe dnes.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k francouzským trolejbusům Vetra, které jezdily v Budějcích od roku 1948 do roku 1965. Připomíná první jízdu do Čtyř Dvorů, okružní linku i to, jak vozy po vyřazení neskončily na šrotu, ale jako chaty, stavební buňky nebo třeba včelín u Tupes.

Levý břeh Mlýnské stoky ukrývá zajímavou historii. V 19. století tu fungovala vyhlášená Plzeňská pivnice, která lákala na dobré pivo i kuchyni. Střídali se zde hostinští, měšťanský pivovar i podnikavý Adolf Busta, aby nakonec budova přivítala divadelníky. Příběh místa od pivních půllitrů po loutky připomíná Drbna historička.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k osudu městské brány, která dlouho odolávala zboření. Proč nakonec Pražská brána padla, jakou roli sehrál dům koželuha Taxbergera a proč ji dnes připomíná jen reliéf na fasádě? Vraťte se s námi do poloviny 19. století, kdy se v Budějcích bouraly hradby.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do 80. let 19. století, kdy se v Českých Budějovicích začalo vážně uvažovat o pouliční dopravě. Jaké trasy se plánovaly pro koňskou tramvaj? Proč nakonec zůstala jen na papíře a co ji nahradilo? Přečtěte si příběh prvních plánů na městskou dráhu, které nakonec smetla pára.

Lávka u Pětidomí dnes vypadá nenápadně, ale její historie sahá až do časů, kdy tudy vedl vůbec nejdelší most ve městě. Jak se měnila cesta přes ranžír a proč si čtvrť vysloužila pověst „republiky pro sebe“?

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do časů, kdy Mariánské náměstí v Českých Budějovicích tvořilo jeden celek s dnes už neexistujícím Lobkowickým náměstím. Připomíná kašnu krajského hejtmana Augusta Lobkowice, ústav hluchoněmých i slavného fotografa Antonína Wildta. A také osud Mariánského sousoší, které po roce 1950 zmizelo a znovu se vrátilo až po sametové revoluci.