DRBNA HISTORIČKA: Zmizely historické trolejbusy, třeba hřbitovní nebo včelín

Na snímku stojí trolejbus Vetra ČKD na konečné ve Čtyřech Dvorech před hotelem Union na Husově třídě. Radnice a JČE rozhodly, že trolejbusové tratě budou označeny písmeny. Do Čtyřech Dvorů byla stanovena trať A. Právě na trati A byla slavnostně zahájena trolejbusová doprava dne 28. října 1948. Za Dlouhým mostem vítala první trolejbus delegace obce Čtyři Dvory. Do Rudolfova vedla od hlavní pošty Rudolfovskou trať B. Tratě A a B se před rokem 1952 spojily v linku č.1. Podobně tratě D a E se sjednotily v linku č. 3 Suché Vrbné - Rožnov.

Do roku asi 1960 jezdily trolejbusy linky č. 3 a vůbec celá doprava směr Rožnov kolem hereckých domů. Na Zlatý most u divadla vedla pravoúhlá zatáčka a opačně ze Zlatého mostu. Navíc do roku 1952 byla na břehu Malše u divadla benzinová pumpa (vyhořela). V roce 1954 se postavil přes Malši nový most z Wilsonova náměstí rovnou na Senovážné a celý často kolabující dopravní uzel u divadla se tam přemístil. Zastávka Wilsonovo náměstí byla v roce 1955 přejmenována na U KNV.

V letech 1948 až 1951 jezdily ve městě trolejbusy Vetra. V roce 1951 dovezl dopravní podnik 6 ks trolejbusů Škoda 7 Tr 2. série a v letech 1952 až 1954 16 ks trolejbusů Škoda 7 Tr 4. série.

Trolejbusů Vetra jsme měli celkem 12. O všech se vedla přesné evidence. Vetra 10 se v roce 1951 převedla do Děčína, kde jezdila do roku 1957.  Vetra 3 u nás jezdila také do roku 1957. Vetry 1 a 11 jezdily do roku 1960, Vetry 6 a 7 jezdili do 1961 a  Vetry 6 a 9 do roku 1963. Vetra 4 do 1964 a nejdéle Vetra 12 až do roku 1965. Není přesně zjištěno, která Vetra, když byla vyřazena, sloužila ještě na fotbalovém hřišti v Boršově. Vetry nechal dopravní podnik zmizet, stejně tak škodovácké trolejbusy a Tatry a když po roce 1990 při kulatých výročí městské hromadné dopravy chtěl představit veřejnosti historický trolejbus a nechat si v něm Budějčáky zajezdit, musel si ho koupit od soukromého sběratele v Plzni. 

Do případného muzea dopravy a motorů (v jiných městech hojně navštěvovaných), o kterém se čas od času mluví, tak nemáme co dát. A bylo by co dát – formani, lodě, vory, solní monopol, koněspřežka (největší na evropské pevnině), železnice, tramvaje, první trolejbusy 1909, autodoprava, poštovní doprava, druhé trolejbusy 1948, letiště, ČSAD, skútr čezeta a motocykly, vodní kluzáky a dnes už i třetí trolejbusy.

Po roce 1990, když vzrostl zájem o naše historické trolejbusy, bylo už o minutu pozdě. Nenašel se již trolejbus, se kterým v Branné jezdili brigádníci na brambory. Trolejbus jako včelín u Malých Chrášťan, několik dalších trolejbusových (také autobusových) včelínů, v Boršově také je pryč a zmizela i pražská tramvaj u Dasného. Někde možná ještě slouží, ale neví se o nich. Náš první trolejbus zv. hřbitovní, protože jezdil po Pražské ke hřbitovu, musel v roce 1914 do války. Je svědecky podloženo, že Budějčák mašíroval někde v Haliči a uviděl v příkopě jakýsi vehikl. Šel se podívat a poznal náš hřbitovní trolejbus.

Jistě už se nebude jezdit Vetrou, jen se tímto připomíná, stejně jako se nepostaví gotický klášter, renesanční Černá věž nebo barokní Samson. Současnost má totiž kořeny v minulosti.