DRBNA HISTORIČKA: Družbu srovnávali s pražskou Kotvou

Přibližně do konce 60. let 20. století vedla Pekárenské až ke staroměstskému hřbitovu. Část Pekárenské od Pražské ke hřbitovu se neúředně uváděla jako Stará Pekárenská. Od Pražské na Palačák a dále jen Pekárenská. Před rokem 1970 Stará Pekárenská, jedna ze dvou ulic starších než samotné Budějovice, zmizela. S tím také zanikla ulička ze Staré Pekárenské k infekční nemocnici, a i sama tato budova již později jako obytná, sousedící s parcelou známé Šmídovny na Pražské.

V roce 1970 se na zplanýrovaném prostoru začal stavět DOD Družba, spotřebního družstva Jednota. DOD znamenalo Družstevní obchodní dům. Název Družba nebyl zprvu oblíben. Náhradou nepoužívat Družba byl „Dod“. Jdu do Dodu, dneska mají v Dodu tohle apod. Celkem nečekaně se však po pár letech ustálil termín Družba. Slavnostně byla Družba otevřena dne 7. listopadu 1974.

Skoro současně se stavěl v Praze obchodní dům Kotva, který byl otevřen v únoru 1975. To by nebylo nic zvláštního, ale jezdilo se do Prahy, kde se většinou Kotva navštívila, nebo alespoň z tramvaje zahlédla, načež se našinec vrátil domů a vida naši Družbu (to ještě nestál Prior) začal bezděky srovnávat. Nedařilo se to.

Za Družbou byl postaven podobně velký a plochý objekt pro služby. Jeden čas v něm sídlil neoblíbený i oblíbený Tuzex (podle toho, kdo neměl a kdo měl bony). Objekt Družby má zajímavé vertikální členění a nástupiště do patra mimo půdorys celku. Chodilo se okolo okem a zacházelo dovnitř do samoobslužných oddělení. Pozoruhodné bylo střední technické řešení. Na okružních chodbách bylo často těsno. Patrový objekt Družby zabral hodně místa. Kdyby byl o dvě patra vyšší, nevypadal by tak přízemně. Jistě rozhodl rozpočet, který měla Kotva nesrovnatelný.

Jak šel čas, přestala se Družba porovnávat se slavnou Broukárnou a pražskou Kotvou. V tisku se nový DOD Družba zhodnotil tak, že pro 21 000 obyvatel pražského předměstí je to významný přínos – moderní, pohodlný a spokojený nákup. V roce 1979 se otevřel obchodní dům Priore na Lannovce. Také byl a je plochý, pražská Kotva to není, ale byl prostorný a měl pohyblivé schody.

Stará Pekárenská jako součást Čéčových Budivojovic existovala už před založením královského města Budějovic. Byla to cesta pro osady východně ležících ke staroměstskému hřbitovu. Cesta vedla zřejmě ještě dál na východ přes hřeben Baby a Klaudy na Třeboňsko (Rudolfov je mladší). Ve Staré Pekárenské stály po obou stranách přízemní nebo patrové domy, z nichž některé měly starobylý zevnějšek, jistě i interiér, dřevěný štít, nebo klasicistní. Na rohu Pražské stál hostinec U Města Tábora a barokní sloup s P. Marií. Po této severní straně měli Schestauberů velké zahradnictví a dále ke hřbitovu dva domy Housků a blíže ke hřbitovu bydlel odborný učitel a malíř Rafael Schuster (výtvarník Karel Štěch bydlel za rohem ve Staroměstské).

Na jižní straně Staré Pekárenské měli dům Čermáků, Cihelků, Bláhů, Kučerů, Škvorů, Kočerů, bydleli také Moců, Bezpalců aj. Jen se tímto připomíná, že v okolí dnešní Družby se rozkládala farní vesnice Čéčovy Budivojovice, jinak též Staré město.