DRBNA HISTORIČKA: Na Lannovce tekl potok. V minulosti ulice sloužila jako výpadovka

Lannovka s promenádními kaštanovými alejemi v záběru od sadů směrem k nádraží

V pozadí je vidět věž kaple německé reálky. Lannovka v půdorysu přibližně odpovídá staré silnici z města do Třeboně. Jako „výpadovka“ ztratila význam po roce 1816, kdy byla z města na východ postavena císařské silnice, dnes Rudolfovská. Léta se však pro starou silnici držel termín Stará silnice, v němčině Alte Strasse. V roce 1875 byl úředně stanoven název Lannova. Přečkal úspěšně několik politických režimů. Jen v letech 1945 až 1990 to byla Malinovského třída.

V tom čase se také přejmenoval biograf Elekta na kino Jas a restaurace zvaná Vatikán na Duklu. Aleje promrzly za velkého mrazu v únoru 1929. Vozovka vedla po severní straně Lannovky. Po jižní rostly aleje a blíže domů volně tekl Vrátecký potok, odkloněný na konci 19. století do Dobrododské stoky. V Lannovce se koryto zaklenulo a zakrylo. Něco vody tam snad pod betonovými překlady ještě teče.

Vlevo stojí příkladný klasicistní Neubauerův dům u roku 1827. Pro tu dobu typický okny s osmi tabulkami. Dům na exponovaném místě si „užil“ své. V roce 1905 zemřela majitelka paní Františka Neubauerová a podle odevzdací listiny ze dne 22. září 1905 zdědili dům Anna Guirio, Albína Konjová z Konsbergu a c.k. soudní rada Karel Achatz. Roku 1909 zemřela Albna Konjová, čímž zůstali dva dědicové Anna Guirio a Karel Achatz. Není zjištěno, jaké měli zájmy a proč hned v roce 1910 se rozhodli dům prodat. Podali do místních novin inzerát, že tento dům se zahradou je z „volné ruky“ na prodej. Lákavý byl v inzerátu dodatek, že je to nejlepší poloha ve městě. Neprodleně začala jednot Rakousko – Uherská banka.

Banka dům koupila v červenci 1910 za 108 000 K. Částka samo sobě není nijak zvláštní, ale odhadní cena domu obnášela jen 28 823 K. Může se odhadnout, že Rakousko – Uherskou banku nemohl našinec přeplatit. Původní dům byl zbořen a v letech 1912 a 1913 zde firma Bratří Kovaříkové postavila bankovní palác. Projekt vypracoval arch. Ludvík Tremml, c.k. profesor v Plzni. Maketa objektu byla vystavena ve výkladní skříní knihkupectví na náměstí. Ohlasy ve zdejších listech byly příznivé, přičemž se připomněly jiní monumentální Tremmlovo stavby v Plzní a Vídni.

V roce 1914 se Rakousko-Uherská banka přestěhovala do „svého“. Předním sídlila v nájmu Na Sadech. Palác byl postaven v poslední vlně secese, kdy ještě do města nepronikl kubismus, přitom architekt nezapomněl na vídeňskou novorenesanci. Banka nemohla vědět, co ještě téhož roku 1914 nastane. Císař Franz Josef odpočívaje v rakouském Bad Ischlu totiž odepsal po „Sarajevu“ 1. světovou válku a v roce 1918 se Rakousko-Uherská banka musela ze svého paláce vystěhovat.

Zařídila se zde Československá národní banka. V letech 1945 až 1950 se názvy tohoto bankovního ústavu různě a rychle měnily. Palác banky tak i tak Lannovku povýšil.