DRBNA HISTORIČKA: Lázně Ferdinandovy stály podél levého břehu Mlýnské stoky
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na pohled z období před rokem 1911. Jsou na něm klasicistní Ferdinandovy lázně. Ty si nechal nechal postavit v roce 1887 Ferdinand Hrbek.
Hlavním motivem snímku pořízeném před rokem 1911 byly nejspíše pozdně klasicistní Ferdinandovy lázně za mostem do Vídeňské ulice na levém břehu Mlýnské stoky. Pohledově se nachází mezi opěráky kostela sv. Rodiny vlevo a starou nemocnicí vpravo na pravém břehu Mlýnské stoky. Fotograf si jistě počkal až pojede tramvaj, což bylo tehdy prestižní. Každé pořádné město mělo tramvaj (Plzeň, Teplice, Most, Liberec. Jablonec aj.) Mlýnská stoka je zachycena po proudu.
Ferdinandovy lázně si nechal postavit v roce 1887 Ferdinand Hrbek. Slavnostní otevření se uskutečnilo dne 20. ledna 1888. Tedy v zimním období, ale komíny objektu naznačují, že v lázních mohlo být teplo. Kromě pověstné sprchy se studenou vodou. V železné kleci byl uzavřen zájemce, na něhož stříkala po určitou dobu ze všech stran voda. Podle mučidla zvané „železná panna“ bylo toto zařízení hovorově druhou železnou pannou.
I přes několika pozdějších majitelů lázní se udržel název lázně Ferdinandovy. S politikem c. k. Ferdinandem to nesouvisí. V lázních byly časem zařízeny dva bazény. Větší měl rozměry 8 x 3 m a hloubku 1,3 m. Mohlo se v bazénu postávat a probírat i obchodní záležitosti. K provozu sloužilo 37 kabin. Zajímavostí byly manželské vany, v nichž se mohli současně koupat oba manželé, případně dáma a pán.
V některých obdobích byly dny vyhrazeny jen pro dámy.
V roce 1946 byly lázně znárodněny, později je spravovaly komunální služby města a vedly se jako městské lázně až do roku 1977. V roce 1968 se rozmáchl útvar hlavního architekta na radnici (ÚHA) a naplánoval asanaci městských lázní, ale v následující politické situaci a pod tlakem veřejnosti vydal částečně nadějnou zprávu, že demolice lázní se odsouvá na neurčito. V Praze sepsal Vasil Bilak „Poučení z krizového vývoje“ týkající se roku 1968 a politické orgány ve městě razily, že nutně potřebují novou politickou školy KSČ. Chvíli se jednalo a nakonec ÚHA schválil demolici lázní. V roce 1978 se v tom prostoru postavila budova panelákového typu pro krajskou politickou školu a internát pro posluchače.
Objekt se do památkového gotického jádra města postavil plochý a výtvarně na pohled od Mlýnské stoky problematický. Ve skutečnosti to bylo s prostorem od Mlýnské stoky ke Kněžské složitější. Po připravované demolici domovního bloku od lázní ke kostelu sv. Anny se tam měl vztyčit nový palác okresního národního výboru. Souhlasil s tím i okresní konzervátor, jak jinak.
Krajská politická škola KSČ začínala v roce 1948 v dračím zámku Sokolov za Včelnou. Zámek byl z ruky a nestačil, proto se stěhovala do města do Kněžské do semináře a k Volbrechtům. Také to nestačilo. Podstatou však je, ne že by to nestačilo nebo stačilo, ale že klidně se nechaly zmizet první velké veřejné lázně ve městě
