DRBNA HISTORIČKA: Budějovickou radnici nevedl pouze primátor, v jejím čele seděl purkmistr, primas, starosta i předseda

Barokní radnice z roku 1730 pohledově ovládá západní stranu náměstí. Radnice spravuje město a lze nadneseně říci, že podle toho, kdo na radnici úřaduje, zejména stavební referát a útvar hlavního architekta, tak město vypadá. Purkmistr, primátor, primas, starosta nebo předseda svůj podíl mají. Kupř. purkmistr Strandl v 19, století bojoval o zachování Prašné věže, ale prohrál, věž byla stržena. Navrhoval v Prašné věži udělat bránu, čímž jsme mohli mít Prašnou bránu jako v Praze. Podíl na vzhledu města má také dobová politická situace. Jinak za německého komisaře Davida, jinak po světové výstavě v Bruselu EXPO 1958 a jinak za rozmachu paneláků.

Radnice a náměstí měly hektický rok 1924. Každou chvíli se na náměstí Svobody slavila svoboda a četné slavnostní průvody městem končily na náměstí u radnice. Nejvýznamnější byly oslavy 10. výročí vzniku 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa, na které přijel president Tomáš Garrigue Masary. Byl, jak se patří přijat na radnici, zúčastnil se předání nového praporu 1. pěšímu pluku, navštívil divadlo, sokolský stadion a kasárny 1. pěšího pluku. Nadšené byly sokolské oslavy, po nich se jelo na Trocnovské oslavy. Velkolepé oslavy se konaly na sv. Václava, k výročí 28. října, 40. výročí Národní jednoty pošumavské, 40. výročí české reálky a další.

Nově vzniklý a od počátku aktivní Okrašlovací spolek uspořádal průvod mládeže a akci „Sázíme stromky pro potomky“. Mezi mosty se konaly mezinárodní plavecké závody. Naproti nádraží se otevřel hotel a kavárna Imperiál a zavedly čaje o páté. Oslavy a průvody povolovala radnice včetně povolení shromažďování politických stran na dny 1. května 1924 (každá partaj jinde).

Měla také všední starosti. Radní dne 3. dubna 1924 schválili zakoupení služebního velocipédu pro stavební úřad. Dne 10. dubna 1924 se radní usnesli pořídit na plynové a elektrické kandelábry květinové koše k okrasu města. Později zřídit na klepávání koberců na čtyřech místech ve městě klepadla, k čemuž zákaz vyklepávaní koberců, prachovek apod. z oken domů a ještě se zakázalo služkám sypat popel do Mlýnské stoky a metařům tamtéž vyklápět smetí. Naopak se obnovilo u Dlouhého mostu bělidlo prádla.

Město spravoval do roku 1361 za Karla IV. rychtář. Poté řídil město purkmistr a rada, rychtář byl jen přísedící a později funkce rychtáře zanikla. Systémy funkcí se často měnily, dokonce někdy střídání radních po měsíci. Hlavní byla vnitřní rada a poradním orgánem v důležitých otázkách bývala vnější rada (jinak rada starších, seniores). Názvy pro čelního představitel města: purkmistr, primátor, primas, starosta a za socialismu předseda MNV, JNV a MěNV, nově primátor magistrátu.

Přes zásadní význam radnice pro všechny činnost ve městě se vlastní objekt naší barokní radnice nějak pro obraz města příliš neprosadil. Všude v průvodcích, letákách, prospektech, reklam apod. dominuje kašna se Samsonem, Černá věž a pivovary. Na pohlednicích se radnice vyskytuje spíše v rámci prezentace náměstí. Jan Neruda, meškající ve městě v roce 1890, přirovnal Budějovice České k renesanční italské Florencii. Naši hodnotnou barokní radnici jistě však viděl, přehlédnout se nedá.