Pět statečných likviduje na jihu nevybuchlou munici
Pokud se vám stane, že při výkopu, zemních pracích nebo procházce v lese či po poli narazíte na předmět vypadající jako nevybuchlá bomba, mina, letecká puma či jen hromada nepoužitých starých nábojů jakékoli ráže, zavoláte jistě číslo 158. Přijede nejspíš policie z vašeho obvodu, která zajistí místo a přizve odborníky na likvidaci nevybuchlé munice – pyrotechniky.
Pyrotechnická jednotka má na jihu Čech pět členů, takže si můžete být jisti, že se k vám dostaví minimálně jeden z pětice statečných – Ladislav Černoch, Pavel Zikmund, Marek Schlauch, Radovan Daniel a David Kabourek.
„Tohle je standardní postup,“ potvrzuje Radovan Daniel a pokračuje: „Vyrazíme na místo, zjistíme podrobnosti a v případě, že je nález většího rozsahu, zavoláme ostatní kolegy, kteří téměř nepřetržitě drží pohotovost.“
Jednotka má široký záběr. Kromě Jihočeského kraje jí ještě patří okres Pelhřimov a tři okresy z Plzeňského kraje. Celkem na pět lidí připadá patnáct a půl tisíce kilometrů čtverečních. Republiku si pyrotechnici rozdělili na pět částí, takže je jich dohromady v činné službě pětadvacet v celé ČR.
V jejich náplni práce je tedy hlavně likvidace munice. Jak říká Pavel Zikmund, nejedná se jen o munici z druhé světové války. „Hodně nálezů je i po sovětských armádách nebo z roku 1968.“
Mezi největší nálezy v dosavadní činnosti oddělení patří nález třiadvaceti dělostřeleckých min u Protivína. „Skoro celý nález ležel pod dodnes používanou lesní cestou, přejížděla po ní těžká technika, která prováděla těžbu v lese, takže je až s podivem, že už dříve nedošlo k nějakému neštěstí,“ upřesnil major Zikmund.
U nálezů si pyrotechnici užijí i černého humoru. Tak se to stalo v případě nálezu na dvorku u domu v Mokré u Soběslavi. „Pán si chtěl postavit pergolu, ve výkopu našel nevybuchlou munici, tak nás zavolal. Než jsme stačili přijet, měl ji pěkně srovnanou v bedýnce a připravenou pro nás. Přestože to vypadalo dost komicky, vystavil se obrovskému nebezpečí. Jak jsme později zjistili, munice byla funkční. Byly tam ruční granáty, rozbušky, zásobníky do samopalu, mohlo dojít kdykoli k výbuchu,“ varuje ostatní od podobného počínání major Pavel Zikmund.
Velmi nebezpečnou činností jednotky je zajištění místa při nahlášení bomby ve veřejných prostorách, obchodech nebo školách. Takové akce jsou dopředu těžko odhadnutelné, policisté nikdy neví, jestli je výhrůžka výbuchem planá či opravdu vážná.
„Na nás je, abychom vyklidili prostor, podívali se, jestli od případného nálezu nehrozí bezprostřední nebezpečí. Pokud tomu tak není a přímé nebezpečí nehrozí, pak zavoláme kolegy z Prahy, kteří jsou na likvidaci takových nálezů na místě náležitě vybaveni,“ upřesnil kapitán Ladislav Černoch.
Jednotky na zneškodnění většinou podomácky vyrobených bomb jsou v republice dvě – jedna v Praze s působností v Čechách, druhá je v Olomouci.
Od počátku svého vzniku, který se datuje k 1. červenci 2011, až dosud vyjížděl někdo z pětice k devadesáti případům, a jak se zdá, hned tak jezdit na zavolání pyrotechnici z Českých Budějovic nepřestanou. „Podle odhadů za války nevybuchlo deset až patnáct procent použité munice. V našem rajonu jsme měli největší bombardování v Českých Velenicích, Českých Budějovicích a Klatovech,“ přibližuje Zikmund nejčastější místa nálezů.
V následujících letech bude pozornost českobudějovické jednotky upřena do Tábora, kde by měla začít náročná sanace rybníku Jordán. „Předpokládáme zvýšený nález munice, hlavně leteckých pum, která podle nás v rybníku zůstala po náletu na táborské nádraží v dubnu 1945,“ uzavírá major Zikmund.
