Přítomnost divokých vlků na Šumavě je stále viditelnější. Naposledy o sobě tyto velké šelmy daly vědět o víkendu 15. a 16. července na Knížecích Pláních u Borových Lad na Prachaticku, kde napadli devětadvacet speciálně vyšlechtěných ovcí. Devatenáct z nich útok nepřežilo. Chovatel požádá o náhradu škody, kterou vyčíslil na sto tisíc korun.
S největší pravděpodobností pár vlků v noci ze soboty na neděli vběhl do ohrady zabezpečené elektrickým ohradníkem, kde se pásly desítky ovcí. K šestnácti zabitým ovcím přibyly v pondělí ještě tři další, které kvůli povaze zranění musely být veterinářem utraceny.
„Celková bilance vlčího útoku je šestnáct zabitých kusů nalezených po celé pastvině, tři ovce, které byly silně potrhané na krku a břichu, jsme museli utratit a dalších šest ovcí s ranami na krku, se pokoušíme zachránit. Čtyři kusy nebyly nalezeny. Bez zranění tak zůstala jedna jehnička a beran se zvoncem," vypočítává bilanci vlčího útoku majitel stáda Tomáš Rychecký.
„Je to pro nás samozřejmě nečekaná tragédie. Je nám líto těch ovcí samotných, ale je to také pro nás zmařená dlouhodobá práce, protože se jednalo o speciálně šlechtěné ovce, jejichž chovu jsme věnovali hodně času i peněz. Stádo čítalo jedenatřicet kusů takzvaného východofríského berana a třicet dvouletých jehniček jako základ nového odolného stáda s vyšší mléčností. Jednalo se o křížence Šumavek a Clun forestů, plemena s velkou odolností a lepší mléčností než Šumavka. Počítali jsme s jejich rozvojem právě tady na Knížecích Pláních," dodává Tomáš Rychecký s tím, že požádá o náhradu škody, kterou vyčíslil na sto tisíc korun.
Chovateli na Knížecích Pláních zůstalo stohlavé stádo. Zvažuje jeho přesun do Zbytin, pokusí se ho lépe zabezpečit. „Moje největší obava je, že se vlk vrátí a stádo bude dál masit," podotýká Rychecký.
Útok vlků na stáda chovaných ovcí nebo skotu na Šumavě odborníci ze Správy Národního parku Šumava očekávali, zvláště poté, co byl letos na začátku roku z pobytových znaků, které prošly genetickou analýzou, potvrzen výskyt vlčího páru v oblasti Šumavy a Bavorského lesa.
„Pohled na stádo ovcí, které napadl vlk, není nijak hezký ani pro nás, natož pro jejich majitele. Je to nová zkušenost pro všechny, protože déle než sto let tady vlci nebyli. I proto se snažíme místní zemědělce na tuto skutečnost připravovat jak osobní komunikací napřímo, tak i odbornými veřejnými semináři. První takový seminář zaměřený na preventivní opatření proběhl před necelým měsícem. Při této příležitosti jsme upozornili na rizika, ale také na možnosti čerpání dotací na preventivní opatření pro zabezpečení stád a také na to, jak čerpat náhradu škody na chovných zvířatech, která podlehnou útoku velkých šelem, jako jsou vlci nebo rysi. Dále plánujeme seminář zaměřený na použití pasteveckých psů," vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Martin Starý, vedoucí Odboru ochrany přírody.
„Nic z toho ale pochopitelně nedokáže připravit na prvotní šok z takového útoku, který se odehrál o víkendu na Knížecích Pláních. Naštěstí chovatelé mohou žádat náhradu škod způsobené zvláště chráněnými druhy. Nutno ale dodat, že velké šelmy jsou důležitou součástí naší přírody a Šumavy zvláště, stejně jako hospodářská zvířata. Případná obava návštěvníků Šumavy z toho, že by je mohl třeba napadnout vlk, také není na místě. Člověku se tato šelma vyhýbá," dodává Martin Starý.
Přítomnost vlků chovatelé dobytka na Šumavě už nemohou brát na lehkou váhu a měli by svá stáda skotu nebo ovcí lépe zabezpečit. Měli by si pořídit lepší hrazení nebo velké pastevecké psy.
„Samozřejmě je to možné a to jak pořízením kvalitnějšího hrazením, tak třeba i stálou přítomností velkých pasteveckých psů ve stádě. Na všechna tato opatření je možné získat dotace z Operačního programu Životní prostředí, doporučujeme projekty konzultovat regionálních pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky," říká mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Správa Národního parku Šumava aktuálně zakoupila mobilní, elektrický ohradník, který slouží především k ochraně stáda v noci. Zemědělci si jej budou moci zapůjčit a vyzkoušet si tak i jeho funkčnost případně to, jak například ovce na tento druh síťového ohradníku budou reagovat.
„Uvidíme, zda možnosti zápůjčky využijeme. V současné době zůstalo na Knížecích Pláních stohlavé stádo. Zvažujeme jejich přesun a budeme se snažit o lepší zabezpečení našich ovcí, přes které by se už vlci nedostali. Pokusíme se i využít možnosti dotací, akorát, jak jsem zjišťoval, jejich vyřízení není úplně snadné," dodává Tomáš Rychecký.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
