Ne 6. 9. 2026Boleslav
Krimi

Přesolené vegety aneb čím si doopravdy dochucujeme jídlo

Tisková zpráva4 minuty čtení19. 8. 2018, 15:01
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie · Foto: Pixabay.com

Zeleninové kořenicí směsi jsou běžnou součástí mnoha jídel. Profesionální kuchaři se použití umělých dochucovadel většinou brání, ale laici k nim bývají shovívaví. Vědí však, co všechno si se žlutým práškem přisypou do hrnce? Spotřebitelský časopis dTest porovnal složení 18 univerzálních ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 procent soli, ale jen 20 procent zeleniny.

Podle návodů na obalech dokáže žlutá sypká směs dodat správnou chuť polévkám, masu i omáčkám. „V českých obchodech jsme nakoupili 15 výrobků známých i privátních značek. Do porovnání jsme zařadili také tři směsi určené pro zahraniční trhy – dvě z Německa a jednu z Polska,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Kvalitu „veget“ posuzoval dTest podle složení uvedeného na obalu výrobků. Mezi hodnoticí kritéria dTestu patřil obsah soli, zeleniny a různých přídatných látek. Srovnání ukázalo, že obsah 16 zeleninových kořenicích směsí tvoří z více než poloviny sůl. Sůl je totiž v porovnání se sušenou zeleninou výrazně levnější surovina a jejím vyšším podílem si mohou výrobci zlevňovat produkci. Nejvíc soli obsahují přípravky Solčanka Zeleninové ochucovadlo s mořskou solí (68 procent), Albert/ah Basic Food Flavour Improver (69 procent) a z Polska dovezený výrobek Culineo Doprawka, u nějž sůl tvořila 69 procent celého obsahu sáčku.

Češi mají mezi evropskými státy druhou nejvyšší denní spotřebu soli, a to 13,8 gramů na hlavu. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by přitom denní příjem soli neměl překročit 5 gramů. „Slaná chuť postupně otupuje naše chuťové pohárky, a proto pro stejné chuťové procítění potřebujeme větší množství soli. To je spojeno se zdravotními problémy: zadržuje se voda v těle – vznikají otoky, vysoký krevní tlak, může být problém i s ledvinami. Pokud je zároveň malý příjem draslíku, může dojít i k nerovnováze koncentrací draslíku a sodíku,“ vysvětluje nutriční terapeutka Hana Střítecká.

Nejčastěji směsi obsahují mrkev, celer, pastinák, petržel a cibuli. Velké rozdíly mezi „vegetami“ byly v množství použité zeleniny. Nejvyšší hodnotou se pochlubila Terezia Company Vegi Vegi Zeleninová ochucovací směs s 57 procent zeleniny a bylin. Protipólem byl kořenicí přípravek Knorr Aromat s 3,4 procenta sušené cibule a česneku.

Výrobci přidávají do směsí i všemožné „zlepšující“ přísady. Na obalu najdeme přídavek cukrů, tuku, látek zvýrazňujících chuť a vůni, extraktu z kvasnic, barviv, aromat a zahušťujících přísad – škrobu či krupice. „Nejdříve jsme spočítali, kolik prostoru pro zlepšující látky ve výrobcích zbylo. Nejlépe z tohoto pohledu vyšla Vegi Vegi Zeleninová ochucovací směs, kde po součtu soli a sušené zeleniny připadalo na ostatní přísady jen 3,5 procent. Naopak nejvíce prostoru ponechalo zlepšovadlům ochucovadlo Knorr Aromat, a to 39 procent,“ komentuje Hana Hoffmannová.

Na srovnávaných výrobcích se spotřebitel setká s ingrediencemi zvýrazňujícími chuť a vůni, typicky éčkem glutamanem sodným, nebo s extraktem z droždí a bílkovinnými hydrolyzáty. Úplně bez zvýrazňovačů chuti – čistého glutamanu i kvasnicového extraktu – se obešly pouze dvě ochucovadla: Vegi Vegi Zeleninová ochucovací směs a Solčanka Zeleninové ochucovadlo s mořskou solí.

Srovnání zeleninových ochucujících směsí najdete na webu www.dtest.cz. Kompletní výsledky přineslo srpnové vydání časopisu dTest.

Tipy dTestu

Kořenicí směs ze soli a sušené zeleniny si můžete snadno vyrobit doma sami. Stačí jen natenko nakrájet či nastrouhat mrkev, celer nebo petržel a usušit v sušičce nebo troubě. Ten, kdo nemá čas na domácí přípravu, se může vydat na nákup do Německa. Na německém trhu lze koupit kořenicí směsi typu veget, které obsahují sto procent zeleniny bez přídavku čehokoliv jiného.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Jihočeské památky přivítaly v létě více lidí, v Jindřichově Hradci o 16 procentSpolečnost

Jihočeské památky přivítaly v létě více lidí, v Jindřichově Hradci o 16 procent

Jihočeské státní památky přivítaly o prázdninách více návštěvníků než před rokem. V červenci a srpnu hrady a zámky na jihu Čech přilákaly 373 964 lidí, o loňských prázdninách prošlo jejich branami o 13 667 turistů méně. Největší nárůst zaznamenali památkáři v Jindřichově Hradci, kde se prázdninová návštěvnost zvýšila o 16 procent. Novinářům to řekla regionální mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Markéta Slabová.

Jan Teplý: Budějce nejsou soukromá kasičkaPolitika

Jan Teplý: Budějce nejsou soukromá kasička

Blíží se komunální volby a politická situace v Českých Budějovicích bude v mnoha ohledech poměrně pikantní. Strany napříč spektrem omlazují svoje kandidátní listiny, objevují se nové tváře. Jednou z nich je za Občanské demokraty i Jan Teplý, kandidát na primátora Českých Budějovic, který se po odchodu z manažerského postu ve vedení mlékárenského gigantu Madeta rozhodl vstoupit do politického klání.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook