Podvodníci zkoušejí nový trik, vydávají se za policisty a z lidí lákají údaje k bankovnictví

Počet takzvaných vishingových útoků, tedy podvodných telefonátů, stále přibývá. Volající se nejčastěji představují jako pracovníci bank nebo dokonce i jako policisté. Oběti pak sdělí, že jejich účet někdo napadl a vybírá z něj nemalé finanční částky.

„V tomto týdnu jsme dokonce zaznamenali případ, že osoba, která se představila jako policista, telefonovala z telefonního čísla, které se zobrazilo jako reálné číslo sekretariátu Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování,“ potvrdil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Zároveň důrazně varuje, že policisté v žádném případě přihlašovací údaje do internetového bankovnictví či údaje k platebním kartám od občanů nepožadují.

Podvodníci se snaží u oběti vyvolat strach a paniku

Legendě o napadeném účtu naletěla před časem i žena z Klatovska, které volal neznámý muž na pevnou linku, kdy uvedl i její jméno a příjmení. Muž řekl, že na účtu jejího peněžního ústavu byly zjištěny spamové odečty s tím, že do patnácti minut musí problém vyřešit nebo žena přijde o peníze.

„Poškozená neznámému muži sdělila přihlašovací údaje ke vstupu do elektronického bankovnictví i potvrzovací SMS kódy. V tomto případě byla komunikace vedena přes jinou internetovou komunikační aplikaci. Dále muž vyžadoval uvést dvě čísla i potvrzovací kód z debetní karty. Žena obdržela asi tři SMS zprávy z banky, které též přeposlala,“ uvedla tehdy k případu mluvčí policie Dana Ladmanová.

Nakonec se i dotyčné zdálo, že je celá věc poněkud podezřelá a zavolala do své banky. Tam se dozvěděla, že byly provedeny dvě transakce, konkrétně dvakrát po 20 000 Kč. Žena zablokovala účet, ale v ranních hodinách se pachatel pokusil o další platby, což se mu již nepovedlo.

„Klientovi útočník často volá v neobvyklý čas a vydává se za bankéře, případně policistu. S pomocí osobních údajů o klientovi, které získal například v internetovém prostředí, mnohdy ze sociálních sítí, si získá jeho důvěru. Ten pak snadno uvěří, že jeho účet byl napaden a jediné, co jeho prostředky “zachrání“, je jejich odeslání na účet, který mu falešný bankéř sdělí. Útočník klienta následně instruuje, jak transakci autorizovat,“ vysvětluje ředitel úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR Luděk Fiala.

Praktiky útočníků se pak mohou lišit. Někdy cílí na údaje k platební kartě, jindy na přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Kriminalisté už dokonce zaznamenali případy, kdy útočník svou oběť přesvědčí, aby se svého účtu vybrala hotovost a vložila ji vkladomatem na bitcoiny.

V souvislosti s množícími se útoky přišla Policie ČR s Kyberkampaní, kde si každý může vyzkoušet, zda dokáže odhalit praktiky podvodníků. Test si můžete vyzkoušet ZDE.