Podvodných telefonátů řeší policisté čím dál více. Někdy jde o noční hovory, kdy volající využije rozespalosti oběti, jindy se velmi věrohodně vydává za pracovníka banky. Postupy jsou různé, jedno však mají společné. Všechny se snaží vylákat přihlašovací údaje do internetového bankovnictví nebo informace o platební kartě. Tentokrát využili pachatelé i telefonní číslo sekretariátu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Počet takzvaných vishingových útoků, tedy podvodných telefonátů, stále přibývá. Volající se nejčastěji představují jako pracovníci bank nebo dokonce i jako policisté. Oběti pak sdělí, že jejich účet někdo napadl a vybírá z něj nemalé finanční částky.
„V tomto týdnu jsme dokonce zaznamenali případ, že osoba, která se představila jako policista, telefonovala z telefonního čísla, které se zobrazilo jako reálné číslo sekretariátu Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování,“ potvrdil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Zároveň důrazně varuje, že policisté v žádném případě přihlašovací údaje do internetového bankovnictví či údaje k platebním kartám od občanů nepožadují.
Legendě o napadeném účtu naletěla před časem i žena z Klatovska, které volal neznámý muž na pevnou linku, kdy uvedl i její jméno a příjmení. Muž řekl, že na účtu jejího peněžního ústavu byly zjištěny spamové odečty s tím, že do patnácti minut musí problém vyřešit nebo žena přijde o peníze.
Policisté radí: Pokud jste sami vyzváni jakoukoliv formou, nikomu nesdělujte přihlašovací a osobní údaje. Neumožňujte volajícímu vzdálený přístup do PC. Vyvarujte se instalaci aplikací či programů, které útočník může žádat!
„Poškozená neznámému muži sdělila přihlašovací údaje ke vstupu do elektronického bankovnictví i potvrzovací SMS kódy. V tomto případě byla komunikace vedena přes jinou internetovou komunikační aplikaci. Dále muž vyžadoval uvést dvě čísla i potvrzovací kód z debetní karty. Žena obdržela asi tři SMS zprávy z banky, které též přeposlala,“ uvedla tehdy k případu mluvčí policie Dana Ladmanová.
Nakonec se i dotyčné zdálo, že je celá věc poněkud podezřelá a zavolala do své banky. Tam se dozvěděla, že byly provedeny dvě transakce, konkrétně dvakrát po 20 000 Kč. Žena zablokovala účet, ale v ranních hodinách se pachatel pokusil o další platby, což se mu již nepovedlo.
„Klientovi útočník často volá v neobvyklý čas a vydává se za bankéře, případně policistu. S pomocí osobních údajů o klientovi, které získal například v internetovém prostředí, mnohdy ze sociálních sítí, si získá jeho důvěru. Ten pak snadno uvěří, že jeho účet byl napaden a jediné, co jeho prostředky “zachrání“, je jejich odeslání na účet, který mu falešný bankéř sdělí. Útočník klienta následně instruuje, jak transakci autorizovat,“ vysvětluje ředitel úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR Luděk Fiala.
Praktiky útočníků se pak mohou lišit. Někdy cílí na údaje k platební kartě, jindy na přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Kriminalisté už dokonce zaznamenali případy, kdy útočník svou oběť přesvědčí, aby se svého účtu vybrala hotovost a vložila ji vkladomatem na bitcoiny.
V souvislosti s množícími se útoky přišla Policie ČR s Kyberkampaní, kde si každý může vyzkoušet, zda dokáže odhalit praktiky podvodníků. Test si můžete vyzkoušet ZDE.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
