Vlci u Volar roztrhali ovce a berana. Lidé se bát nemusí, uklidňuje národní park Šumava

„Dne 25. ledna 2024 vlčí smečka útočila u nás na Stögrovce (Strögrova Huť pozn. redakce) Přežil jsem bez úhony. Smečka zabila 5 ovcí ve vysokém stupni březosti a berana. Ovečky by porodily 7 jehňátek. Smečka se vůbec nebála lidí. Útočila v těsné blízkosti obydleného domu,“ popsal událost v příspěvku na sociální síti Facebook Zdeněk Karabec. Sdílel ji také profil Strážný, který uveřejnil i fotografie potrhaných zvířat.

Policie incident nahlášený nemá, informace o útoku ale potvrdil mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. „Můžu to potvrdit. Jako orgán, který zjišťuje škody a vystavuje protokol, jsme byli u toho a zjišťovali, zda to způsobil vlk. V tomto případě jsme to potvrdili, protože ty znaky tam byly vcelku jasné,“ okomentoval. Podle Dvořáka šlo minimálně o dva vlky. „Nedokážeme z pobytových stop už teď zjistit, jestli jich bylo více,“ dodal.

Vlci měli překonat pevný drátěný plot a dřevěnou salaš. V zabezpečení ohrady měla být ale tři slabá místa, kterými se šelmy do ohrady dostali. Chybět měl například elektrický ohradník, uvedl mluvčí NP Šumava.

Karabec v příspěvku také píše, že útok vlků nebyl motivovaný hladem. „Nezabíjela z hladu pouze se bavila. Co bude dál? Zákonem chráněná vlčí smečka pozabíjí lesní a hospodářskou zvěř. Co bude zabíjet potom? Já nechci žít ve strachu vracet se přes les potmě domu,“ popsal své obavy.

Mluvčí národního parku ale vyloučil, že by zvířata zabíjela pro zábavu. „Ten útok jsme neviděli, takže nedokážeme říct, na základě čeho pán usuzuje, že vlci zabíjeli pro zábavu. Obecně ale platí, že zvířata nezabíjí pro zábavu. Každé zvíře, každá šelma je si vědoma těch rizik. Nezabíjí, ale loví, aby přežili,“ komentoval Dvořák. Specifické je podle něj také to, že vlci loví do té doby, dokud je kořist na blízku a dokud se „hýbe“.

Stejně tak vyvrátil, že by se měli lidé bát chodit po okolí. „Vlci na Šumavě už nějaké desetiletí jsou a díky bohu neregistrujeme žádný útok na člověka. A věříme, že tomu tak bude i nadále. Nemůžeme to samozřejmě vyloučit, ale v absolutní většině lidé vlka většinou ani nepotkají,“ uzavřel Dvořák.

Od roku 2017, kdy se na Šumavě utvořila první vlčí smečka v novodobých dějinách, vyjížděli zaměstnanci Správy NP Šumava k desítkám případů. Jejich počet ale podle Jana Dvořáka klesá. „Na začátku toho bylo více. Chovatelé totiž neměli dostatečné zabezpečení. Po každém útoku se situace mění a majitelé začnou dělat opatření, která útokům zabraňují,“ vysvětlil mluvčí.