BUDĚJOVICE KULTURNÍ ANEB „KREATIVNÍ PRŮMYSL“ PO BUDĚJOVICKU

Pan Kašpárek získal bakalářský titul na VŠE v Praze, kde na  katedře Arts managementu obhájil diplomovou práci s názvem „Nový model kulturního centra“, jejíž vedoucí byla Mgr. Barbara Hucková. Oponentkou práce pak byla MgA. Kateřina Melenová.

Opoziční zastupitelé na zářijovém zasedání zastupitelstva poukázali na obsah smlouvy, obsah materiálu a především částku, která byla Spolku studentů vyplacena. Budějcká Drbna se proto rozhodla tento dokument prostudovat a informovat své čtenáře. Opozice se především pozastavuje nad částkou, která byla vyplacena za patnáctistránkový materiál – činila 205 tisíc Kč. Paní náměstkyně Popelová rozsah hájí tím, že zmíněných 15 stran je pouze materiál určený pro schválení v Radě města (pozn.red. : náměstkové primátora, pánové Podhola a Joch si při schvalování Radou města nechali zaprotokolovat, že se zdržují hlasování o přijetí tohoto dokumentu) a celý materiál obsahuje přes 160 stran příloh, které obsahují náležitosti zadané smlouvou.

Již zmíněných necelých 15 stran, určených pro Radu města, však obsahuje přes 25 překlepů a chyb. Podíváme-li se na přílohy, kterými se paní náměstkyně zaštiťuje, najdeme zde jen na prvních 24 stranách 27 chyb.

Je však pravdou, že v příspěvcích, které do dokumentu vložili spolupracovníci mimo tým Spolku studentů Arts Managementu, jsou chyby a překlepy jen zcela výjimečně nebo se nevyskytují vůbec. Ani argument paní náměstkyně Popelové o značném rozsahu příloh dokumentu není zcela pravdivý. (Příklad : na stránkách 25 a 26 je opakováno půl strany citace ze Strategického plánu města, další odstavec se opakuje na str. 24 a 26.)

Dále autoři uvádí, že pracovní skupina, která celý materiál vypracovala, se sešla desetkrát, ovšem zápisů nalezneme jen osm. O takových detailech, kdy se nikdo nenamáhal doplnit místo teček skutečné počty diváků, snad už ani nemá smysl hovořit...i když, právě počty účastníků akcí a workshopů by měly být pro dokument velice podstatné, protože dokument se o názory a náměty účastníků opírá!! Co se čtenář z dokumentu nedozví je, jakým způsobem je navrženo či doporučeno pokračovat při plánování kultury v Českých Budějovicích, ačkoliv právě tento výstup by se od dokumentu nejvíce očekával.

Zato však čtenář bude zahlcen užíváním cizích slov i na místech, kde to není potřebné, což má zřejmě navodit zdání odborného textu. Celkově tedy text vzbuzuje dojem snahy o vědeckost za každou cenu – za záruku vědeckosti bývá považováno právě ono vytvoření vlastní „odborné“ terminologie, případně maximální nesrozumitelnost „prostému člověku“. Přitom sám materiál předpokládá zapojení široké veřejnosti, tedy i občanů, kteří se nemohou honosit akademickými tituly, a přesto je kultura v jejich městě zajímá. Po „přeložení“ cizích slov do srozumitelné češtiny čtenář s údivem zjistí, že text kromě povrchního plytkého sdělení obecných myšlenek neobsahuje žádný konkrétní obsah, který by se týkal přímo situace v Budějcích!!

Je pochopitelné, že se daňový poplatník, z jehož peněz je toto a podobná díla financována, může ptát, jakým způsobem bylo s částkou 205 tisíc naloženo. Ani to se však nedozvíme. Nelze zjistit, kolik činí tzv. „symbolické honoráře“ rozdělené mezi zpracovatele, ani navýšení (původně byla ve smlouvě dohodnuta částka 175 tisíc Kč) nelze opřít o jakékoliv relevantní podklady. V tomto navýšení je zahrnuta například expertní konzultace při finalizování podkladového dokumentu, což je vzhledem k již zmíněnému značnému počtu chyb celkem k pobavení. Ani prodloužení nájmu v KD Slavie o jeden měsíc nemůže mít hodnotu 35 tisíc, podobná kancelář se zde pronajímá za 2.300,-Kč měsíčně včetně záloh.

Stále neodbytněji se nám na základě těchto skutečností vtírá otázka, proč nemá nikdo ani tolik slušnosti, aby nechal svůj „rádobyodborný“ text opravit, pokud není sám schopen používat český jazyk bez chyb, o obsahové stránce  a přínosu pro město nemluvě. A ještě naléhavější a alarmující je otázka, proč musí město zaplatit 205 000 korun českých, aby se nakonec dozvědělo to, co ví každý jen trochu gramotný Budějčák – že kultura v Budějcích nemá koncepci a  zasloužila by si mnohem větší podporu a pozornost ze strany města. Za 205 000,-  je to, řečeno „kulturní“ terminologií, trochu málo muziky za víc než hodně peněz.

Napsal: kolektiv autorů