Budějcká Drbna je sice holka šikovná, ale jsou věci mezi nebem, zemí a vodou, které prostě ovlivnit nedokáže... aneb Drbna míní a připravuje články a voda v krátkém čase všechno mění.
Je úterý 28. května 2013. Rekonstruovaný jez u Jelení lávky v Českém Krumlově má za sebou první úspěšnou zkoušku pohyblivé části jezu. Novou propustí proplouvají rafty i kánoe, na staveništi se intenzivně pracuje, všechno směřuje k finálnímu zprovoznění jezu.
Je neděle 2. června 2013... a všechno je jinak! Voda opět ukázala svou sílu a příroda svou moc. Krumlovský jez tak zatím to, co umí, ukázat nemohl. I přesto si toto dílo zaslouží, abychom připravený text publikovali v původním znění.
„Podívejte, to není možné... ten jez se hýbe!“ Věta, která by mohla zaznít někdy v budoucnosti, předznamenává téma, za kterým se Budějcká Drbna vydala v dalším, už devátém dílu seriálu Projekty, objekty, subjekty. Tentokrát ale výjimečně opustila své rodné město a zamířila na jih, konkrétně do Českého Krumlova.
Vltava, Český Krumlov - úprava jezu Jelení lávka, říční kilometr 282,490 - tak zní oficiální název projektu, jehož realizace byla zahájena v lednu 2012 a v těchto dnech stavební práce unikátní rekonstrukce finišují.
Stavba v samém centru Českého Krumlova je součástí protipovodňových opatření. Původní těleso pevného jezu, které bylo překážkou při povodních, bylo zcela odstraněno a nahrazeno novým jezovým tělesem, které je pohyblivé.
Princip konstrukce jezu umožní jeho zvednutí nebo naopak sklopení podle aktuálního průtoku vody ve Vltavě. Sektorový uzávěr bude při standardním průtoku zvednut, při zvýšení průtoku na 80 kubíků vody za vteřinu dojde sklopením jezu pod úroveň dna řeky k zrychlení průtoku, takže hladina řeky nevystoupá z břehů a nezaplaví pozemky a domy v oblasti nad jezem. Sklopením tělesa jezu lze hladinu snížit o 181 centimetrů.
Pohyblivá část jezu je hydrostatická, tvoří ji ocelový sektor na železobetonové spodní stavbě a mechanismus ovládání pohybu jezu je založen na využití tlaku vody - přesně podle Archimedova zákona: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, rovnající se tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část tělesa.
Zjednodušeně řečeno - pohyb jezu bude ovládán z armaturní komory, kde obsluha uvolní šoupata a voda prouděním jez, ležící na dně, tlakem zvedne do horní polohy. A opačný postup, tedy uvolnění vody zpod jezu, a tedy jeho sklopení, bude použit v případě již zmíněného zvýšeného průtoku.
Na základě požadavku Národního památkového ústavu bude jez obložen dřevem tak, aby co nejvíce evokoval staré historické jezy.
Pohyblivý systém jezu není jedinou částí rekonstrukce. Nově vybudována byla také levobřežní propusť o šířce 5,5 metru a délce 45 metrů. Profil dna propusti má tvar schodů a navíc byla osazena speciálními kartáči, které tvoří takzvaný ´rybí přechod´, ale zároveň zpomalují průtok vody a tím zvyšují bezpečnost proplouvajících vodáckých plavidel.
K vodácké pohodě přispěje i nově vybudované přechodové molo, které povede až k přechodové rampě v dolní části jezu. Upraven byl také vstup do malé vodní elektrárny na pravém břehu, kde byla vybudována dubová norná stěna, jejíž horní část bude zároveň sloužit jako lávka pro obsluhu jezu.
V posledním květnovém týdnu proběhly zkoušky pohyblivosti tělesa jezu a stavba by měla být v průběhu června dokončena. Český Krumlov tak získá další unikát, který zřejmě nebude tak atraktivní, jako zámek a další historické skvosty, ale dokáže uchránit významné hodnoty.
Dílo, jehož investorem je Povodí Vltavy s.p. představuje investici 56 milionů korun a je realizováno v rámci dotačního programu Ministerstva zemědělství ČR Podpora prevence před povodněmi II. Není od věci připomenout, že následky povodní v roce 2002 si v Českém Krumlově vyžádaly investici ve výši 100 milionů korun...
Je smutným paradoxem, že aktuálně (k 3. červnu 2013) vyvstává otázka - kolik budou stát povodňové škody tentokrát?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
