Vzhůru k výškám z českobudějovického letiště?

Historie letiště začíná v roce 1932, kdy byla na území obce Planá zahájena výstavba letiště pro potřeby Aeroklubu České Budějovice a československého vojenského letectva; slavnostní uvedení do provozu se uskutečnilo 27. června 1937.

Za nacistické okupace letiště sloužilo jako záložní a výcviková základna německé Luftwafe. Po osvobození letiště převzala Československá lidová armáda. V letech 1950 až 1952 bylo letiště celkově modernizováno. V období od roku 1952 do 31. prosince 1994 působil na zdejším letišti 1. stíhací letecký pluk ´Zvolenský´. Od poloviny 90. let začala být přítomnost vojenského letectva utlumována, ukončena byla na sklonku roku 2005.

Dne 11. září 2007 podepsala tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová dokumenty, na jejichž základě převzal letiště Jihočeský kraj, následně tento areál předal do správy akciové společnosti založené dvěma akcionáři - Jihočeským krajem a Statutárním městem České Budějovice, jejímž úkolem bylo areál spravovat a postupně ho připravit civilní mezinárodní provoz.

Tolik stručná historie. Informace z několika posledních let silně připomínají turbulence - od optimistických prohlášení, že modernizace a následné zahájení mezinárodního provozu na letišti je na dosah ruky, až po skeptická vyjádření, podle kterých je projekt nereálný.

Pro nás Budějčáky a Jihočechy je ovšem lákavá představa, že například při cestě na dovolenou bychom nemuseli jet na pražské letiště, ale do dovolenkových destinací bychom vzlétli z ´našeho´, budějckého letiště. Dočkáme se toho?

Na to se Budějcká Drbna zeptala ředitele letiště Ladislava Ondřicha a člena dozorčí rady akciové společnosti Jihočeské letiště Václava Krále.

Pane řediteli, jaká by mohla a měla být ideální blízká budoucnost letiště?

Ladislav Ondřich: „Přesně taková, jaká je už několik let plánována. To znamená mezinárodní veřejné letiště s plným provozem, s možností přistávání letadel o kapacitě 150 až 200 cestujících, včetně boeingů a airbusů. Zatím máme statut Veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí.“

Co je nezbytným předpokladem pro to, aby došlo ke změně?

„Modernizace. Jinými slovy investice do navigačního systému, včetně naváděcích světel podél dva a půl kilometru dlouhé přistávací dráhy, její úprava a také vybudování odbavovací haly a bezpečnostního zázemí. Tyto opravdu nezbytné investice představují částku 460 milionů korun.“

Existuje reálná možnost, že by akcionáři finanční prostředky poskytli? Zabývala se touto otázkou na svém nedávném jednání dozorčí rada?

Václav Král: „Současná akciová společnost je organizací, která vydělává na správě areálu, provozování letiště a zatím hospodaří i s příspěvky z Kraje a města, ale není vlastníkem areálu. Investice do nemovitostí tudíž musí zrealizovat Kraj, umím si však představit i spoluúčast Českých Budějovic, neboť rozvojový potenciál letiště a přilehlých ploch je pro město velice zajímavý. Jednání dozorčí rady se touto otázkou samozřejmě zabývalo. Z mého pohledu se dají názory členů rady rozdělit do tří typů: prvním je rozvoj regionálního letiště hned, ať se pohneme z místa a provozní příspěvky se lépe zhodnotí; druhým rozvoj letiště, až budeme mít k dispozici další analýzy; a třetím rozvoj letiště možná, až budeme lépe komunikovat. V zásadě patřím k té první skupině. Myslím si, že analýz už bylo uděláno dost a další utracené veřejné prostředky by přinesly pouze to, co už je obsaženo v předchozích studiích. Teď je čas na politické rozhodnutí.“

Ladislav Ondřich: „Souhlasím. Z jednání dozorčí rady mám ale dobrý pocit, vnímám určitou vůli věc řešit a budoucnost letiště nasměrovat tak, aby po zmíněné investici mohlo během pěti let dosáhnout ekonomické soběstačnosti. A jak již bylo řečeno, nezanedbatelný je i přínos provozu mezinárodního letiště pro budějovickou lokalitu, respektive celý jihočeský region. Protože pasažéři, kteří by u nás na letišti přistáli, budou samozřejmě využívat okolní obchodní a ubytovací zařízení, velký význam mají i takzvané byznys lety, kdy specialisté firem využívají letiště pro lety na odborné stáže, konference, obchodní jednání. A platí to i obráceně - pro zahraniční odborníky, kteří by mohli přistávat u nás. Dalším ekonomickým efektem je samozřejmě možnost přepravy zboží. Tato možnost hraje při výběru nových obchodních lokalit, zejména zahraničních firem, velkou roli. Víme například zcela prokazatelně, že v době, kdy si zástupci firem jako Bauhaus, Robert Bosch nebo Sconto tipovali v Evropě místa pro své podnikatelské aktivity, právě existence letiště v místě, a tedy i u nás v Českých Budějovicích, pro ně byla jedním z prioritních kritérií.“

Mluvíme o investicích pro budoucnost, jaké jsou ale ty současné?

„Aktuálně je v areálu letiště budováno oplocení, které je pro bezpečný provoz letiště také nezbytné a je jednou z podmínek pro udělení licence. Stavba představuje investici 18 milionů korun, oplocení bude mít celkovou délku více jak devět kilometrů, vysoké bude téměř dva a půl metru a dokončeno bude na podzim 2013. V nedávné době byla rekonstruována řídící věž a také nově postavena administrativní budova, ta bude v budoucnu sloužit jako zázemí pro celní správu a cizineckou policii. Fungování obou těchto složek na letišti je nezbytnou podmínkou provozu mezinárodního letiště. Další velmi významnou investicí bylo zakoupení nového hasičského vozu - opět investice pro provoz letiště nezbytná, protože podle zákona musí být dojezd hasičského vozu na jakékoliv místo na letišti maximálně tři minuty. Takže letiště musí mít vlastní hasičský sbor a odpovídající technické vybavení.“

Jak se k budoucímu provozu mezinárodního letiště staví obyvatelé okolních obcí? Přece jenom se jedná o velký projekt...

„Komunikaci s občany a starosty okolních obcí považujeme za jednu z hodně důležitých věcí, a proto starosty pravidelně informujeme, stejně tak i veřejnost. Je třeba říci, že obyvatelé okolních obcí mají v paměti podmínky provozu vojenského letiště, kdy hluková hladina stíhaček opravdu ne vždy patřila k akusticky příjemným. Dopravní letadla mají ale jinou frekvenci provozu, navíc civilní letecký provoz má jiná kritéria, většina letů přistává nebo startuje ve dne, ne v noci, takže třeba noční klid neruší. To všechno určitě chceme i nadále těm, kteří mají obavy, vysvětlovat a diskusi se určitě nebráníme. Hodně informací jsme poskytli v průběhu Dne otevřených dveří na letišti, který se konal v minulém roce a zájem veřejnosti, návštěvnost, nás mile překvapily. Rád bych vyjádřil naději, že Budějčáci a Jihočeši letiště s mezinárodním provozem chtějí stejně jako my a že se nám tohle přání splní co nejdříve.“

Optimistický závěr rozhovoru zazněl během krátké prohlídky areálu letiště, kde kromě věže, dráhy, hangárů, kterým tady slangově říkají úly, i hasičského vozu, nechyběli ani sokolníci, kteří zajišťují biologickou ostrahu letiště. I křídla ptáků symbolizovala odvěkou lidskou touhu létat a také budějcké letiště, které je na ´ostrý´ provoz připraveno a vybaveno, i když jsou zde stále závislí na rozmarech počasí.

I přesto v loňském roce na letišti odbavili téměř 6600 letů, z toho bylo 550 mezinárodních. Otázka zní: bude jich víc? Ožije budějcké letiště mezinárodním provozem? Pro odpověď se Budějcká Drbna za rok na letiště vrátí...