ANKETA: Ministr kultury chce o otáčivém hledišti mluvit hlavně s obyvateli Českého Krumlova

Podle památkářů narušuje českokrumlovské otáčivé hlediště postavené v éře socialistického Československa charakter zámecké zahrady. Na tento fakt poukazuje i mezinárodní organizace UNESCO, na jejímž seznamu Český Krumlov figuruje od roku 1992. Otáčivé hlediště letos slaví 60 let.

„Ministr kultury Antonín Staněk v sobotu 11. srpna o točně mluvil s památkáři," oznámila Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury. „Mám v plánu se také setkat s regionálními politiky, s Českým národním výborem ICOMOS, zástupci UNESCO a především také s veřejností, protože si myslím, že je potřeba o této věci diskutovat, najít rozvážný postup a nečinit žádná unáhlená rozhodnutí a velká gesta," uvedl Staněk.

Jeho předchůdce ve funkci Ilja Šmíd chtěl, aby se otáčivé hlediště přesunulo ze zámecké zahrady do areálu bývalého zahradnictví. Naopak premiér Andrej Babiš v červnu řekl, že by točna měla zůstat v zámecké zahradě. „Lidé si na to zvykli, je potřeba investovat do zázemí pro umělce, kteří tam vystupují. Lidé to berou, že tam točna patří, a lidé nemají rádi změny," uvedl.

Současná točna patří městu České Budějovice. Jihočeské divadlo, které na otáčivém hledišti hraje, má s památkáři smlouvu na pronájem zahrady do konce roku 2020. Novou točnu, jejíž podoba by měla vzejít z architektonické soutěže, chce Jihočeské divadlo přesunout do divadelního traktu v bývalém zahradnictví. Zámecká zahrada by se o tento divadelní trakt rozšířila, nyní jde o neudržované místo za zdí zámecké zahrady.

Nová točna by podle odhadů stála stamiliony korun. Mohla by vzniknout podle návrhu scénografa Joana Brehmse z roku 1972. Měla by dvě hlediště, mezi nimiž by byl komorní hrací prostor. Původní otáčivé hlediště se poprvé roztočilo před 60 lety, 9. června 1958.

Jihočeské divadlo mělo loni tržby z otáčivého hlediště 32,9 milionu korun, přijelo 56 528 diváků.