Satisfucktion minulost respektují, přesto stále hledí vpřed

ČTĚTE TAKÉ: Druide! Dead End vrcholil a Gerbera se otřásala v základech

Set Satisfucktion byl maximálně profesionální, což bylo v přímém kontrastu s předchozími All These Memories, kteří se sice snažili, ale ta propast mezi oběma interprety byla evidentní. Budějčáci na scénu vtrhli opravdu razantně a do publika šili jednu pecku za druhou.

Zvuk byl od začátku vynikající - hodně tvrdý, avšak čitelný. Výborně znějící kytary, citlivě nastavený zpěv... Po této stránce nebylo co vytknout! Ostatně zvuk byl celkově na Dead End Festivalu velmi nadstandardní, ačkoliv hlavně na druhé scéně si myslím, že by ubrání nějakého toho decibelu neuškodilo. Ale to je samozřejmě subjektivní, každý slyšíme jinak.

Příjemný byl i setlist, do kterého Satisfucktion zařadili ochutnávku z nové tvorby. Samozřejmě sáhli i do prozatím poslední fošny Penumbra, která patří k tomu nejlepšímu, co za více než dvacet let kapela vyprodukovala.

Satisfucktion jsou často označováni za grunge, což už ale není příliš aktuální. Koncert se nesl spíše na metalové vlně, přičemž jediným výrazným „grunge“ prvkem byl Broňův zpěv. Nakolik je to dobře, nechci soudit... Je však pozitivní, že se Satisfucktion stále vyvíjejí.

Satisfucktion připomínali v 90. letech střelu. Hráli s Faith No More, Kiss, Waltari... Když v roce 2002 vyhráli prestižní soutěž Rock made in Gambrinus, vypadalo to, že je vstup do první ligy nemine. Přesto se tak nestalo. Vzhledem k tomu, jak kvalitně a profesionální kapela dodnes zní, je to až k nevíře. Ale člověk nikdy neví... Satisfucktion jsou stále čerství, energičtí a osobití, třeba je výstup na pomyslný vrchol teprve čeká.