Fotbal vystřídal za horské kolo. Z nápadu na závod vznikla kocourovská tradice

Čtyřicet kilometrů kolem Kocourova

Na závodníky čeká 40 kilometrů a zhruba 650 metrů převýšení. Trasa vede lesem a střídá asfalt s kořeny, vodou a dalšími terénními úseky. Nechybí ani tři brody, po dešti pak může být závod výrazně blátivější. Obtížnost pořadatelé hodnotí zhruba na 2,5 z pěti.

Název závodu odkazuje na samotné Koroseky na Českobudějovicku, kterým se dlouhodobě říká Kocourov. V roce 1611 byly Koroseky prodány Vilému Kocovi z Dobrše. Rod Koců z Dobrše patřil ke starým českým vladyckým rodům, jehož původ sahá do 14. století. Prvním doloženým členem byl Přibík Kocík, který na konci 14. století vybudoval tvrz v Dobrši.

Kocourovská 40 je přitom závodem pro široké spektrum cyklistů. Startovat mohou lidé od 18 let a horní věková hranice není stanovená. Závodníci jsou rozděleni do šesti kategorií, čtyř mužských a dvou ženských.

„Závodu se může zúčastnit každý, kdo dosáhne 18 let. Konečná hranice není daná. Lidi se cítí dobře v 60, v 70 letech, takže nevidím důvod, proč by nemohl někdo startovat,“ vysvětlil redakci zakladatel závodu Miroslav Kelner.

V cíli šodó i švestkové knedlíky

Kelner se sportu věnuje od dětství. Více než 35 let hrál fotbal, později ale kvůli náročnosti sportu i práci hledal jinou možnost. Tou se stala cyklistika, na kterou přesedlal v roce 2007.

Organizace podobné akce ale nestojí jen na jednom člověku. Když kolem roku 2021 přišel nápad uspořádat závod přímo v Korosekách, pořadatel se domluvil se starostou Vrábče, který projektu poskytl podporu. Postupně se přidali také kamarádi a místní podnikatelé, kteří pomáhají s přípravou závodu i jeho zázemím. Díky jejich pomoci se například daří zajistit občerstvení pro závodníky.

So19září

Kocourovská čtyřicítka

Koroseky

Po dojezdu tak čeká účastníky tradičně teplé jídlo. „Máme připravené minimálně dva druhy jídel, což jsou těstoviny nebo maso. Třetí jídlo máme většinou sladké, a to jsou švestkové knedlíky nebo buchtičky se šodó,“ řekl zakladatel závodu.

„Závod také jezdím, protože kolo miluju, je to můj velký relax a hlavně lidi kolem, účastníci i fanoušci jsou skvělí, vždy po závodě zůstaneme v Korosekách a posedíme, je to vždy paráda,“ popsala redakci atmosféru závodnice Adéla Kundrátová s tím, že by byla ráda, aby se letos přidalo více závodníků.