Po orkánu Kyrill napadl kůrovec v Národním parku Šumava miliony stromů
V letech následujících po orkánu Kyrill, který se Českou republikou prohnal před deseti lety, napadl kůrovec v Národním parku Šumava 2,6 milionu stromů. Lesníci z toho vytěžili 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Přesnou výši škod, které Kyrill na Šumavě způsobil, nedokážou zástupci vedení parku vyčíslit.
„Vyčíslení škod je problematické a nezabývali jsme se tím jako celkem. Je otázkou, co všechno je škodou - znehodnocené dříví, poškozené cesty, oplocenky, přezimovací obůrky, poškození obnovy, ztráta na zpeněžení dříví vlivem převažující nabídky polomového a kůrovcového dříví na poptávkou v době vrcholícího zpracování polomů a gradace kůrovců, povýrobní úpravy...,“ řekl náměstek ředitele šumavského parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
Samotný orkán Kyrill podle odhadů poničil zhruba milion stromů. Gradace kůrovce, kterou nezpracované poškozené dříví akcelerovalo, tak způsobila v následních pěti letech škodu téměř dvaapůlkrát větší. Z milionu stromů, které orkán zasáhl, tehdejší vedení šumavského národního parku ponechalo přibližně čtvrtinu v lesích.
„Považujeme to za vyvážený kompromis, který ochránil nejcennější části území, na nichž by asanace způsobila poškození či ztrátu cenných biotopů,“ uvedl náměstek ředitele šumavského národního parku pro lesní ekosystém Martin Starý.
Těžba stromů poničených orkánem mohla gradaci kůrovce zpomalit. Připouští to ředitel parku Pavel Hubený: „Ale vytvořily by se labilní porostní stěny, které pak snadněji vyvrací méně silné vichřice. Tak tomu bylo i při orkánu Kyrill, jenž nebyl zdaleka nejsilnější vichřicí na Šumavě v posledních 30 letech, přesto vyvrátil velké množství stromů, a to právě hlavně na porostních stěnách po předchozí těžbě kůrovcových stromů.“
