Velkou bitvu svedli před patnácti lety na Šumavě zelení aktivisté s policejními těžkooděnci. V lese Na Ztraceném v lokalitě Ptačí potok nedaleko Modravy aktivisté blokovali svými těly stromy napadené kůrovcem. Bránili tak jejich pokácení. Protestní akci ukončil razantní zásah policistů, kteří aktivisty připoutané ke stromům vynášeli z lesa.

Je tomu již 35 let od vyhlášení Národního parku Šumava. Spolu s NP Bavorský les jde o největší ryze přírodní území ve střední Evropě. Na Šumavu míří davy turistů a objevují se tam i chráněné druhy, jako třeba rys, tetřev, puštík nebo vlk obecný. Daří se tam navracet i kriticky ohrožené druhy rostlin a obnovovat cenné mokřady.

Kvůli dlouhodobé přítomnosti tetřeva je na území Šumavy přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Pro některé návštěvníky se ale stal nepřítelem. Aktuálně žije v národním parku zhruba 765 jedinců tetřeva a jejich populace se zvyšuje.

Čtyři desítky ohnišť nelegálně rozdělali letos návštěvníci Národního parku Šumava od ledna do konce srpna letošního roku. Ohniště hořela uvnitř lesních porostů a to třeba i v klidových území a v místech s velmi špatnou dostupností požární techniky. Všechna znamenala požární nebezpečí. Ohniště byla i na Dračích skalách nebo na Kozích Hřbetech.

Kauza kolem vlka, který se na Šumavě od minulého týdne začal pohybovat v oblasti Prášil a Srní, nabírá na obrátkách. Ředitel Správy NP Šumava v úterý ustanovil krizový štáb, který má za úkol řešit odchyt vlků vyskytujících se v širším okolí Návštěvnického centra Srní a vykazujících nízkou hladinu plachosti. Po důkladném monitoringu výběhu Návštěvnického centra Srní je totiž nutné pracovat s variantou, že se může jednat o vlky chované v tomto zařízení.

Čtrnáct let stará vyhlídka na Soumarském rašeliništi dosloužila. Podle statiků má uhnilé nosné trámy, shnilé konce stropních nosníků a některé části jsou napadené hnilobou. Šumavský národní park ji tak musel uzavřít a nechá na jejím místě postavit novou.

Kvůli hnízdění vzácných sokolů a tetřevů je dočasně na území Šumavy a Bavorského lesa uzavřeno několik cest a turistických cílů. Pro turisty je s ohledem na hnízdění sokola aktuálně nepřístupné okolí zříceniny hradu Kunžvart nebo Stožecká skála. Na území Bavorského lesa v těsné blízkosti státní hranice nemohou turisté projít nejkrásnějším územím divokého pralesa v okolí vodopádu Höllbachgspreng a odtud na vrchol populární hory Falkenstein - Sokolí kámen.

Osm párů sokola stěhovavého žije stabilně na české části Šumavy a daří se jim vyvádět mláďata. Dalších sedm párů tohoto nejrychlejšího tvora na planetě Zemi žije na německé straně Šumavy. Ve druhé polovině 20. století byl v Česku sokol stěhovaný téměř vyhubený v důsledku masivního používání nechvalně proslulého insekticidu DDT. Ten doslova hubil vše živé a odnesli to i vzácní dravci.

Šumavský národní park žádá turisty, aby se vyhnuli trasám, které vedou přes pastviny pro dobytek. K pasoucím se stádům by se neměli lidé ani přibližovat. Jedná se o jednoduché opatření, kterým chtějí správci parku předejít možnému zavlečení slintavky a kulhavky.

Správa Národního parku Šumava bude projednávat návrhy klidových území, kde by měla platit nová časová omezení vstupů pro turisty. Důvodem je ochrana vzácného sokola stěhovavého i silně ohroženého tetřívka obecného. Oba druhy totiž hnízdí i na místech, kam mají návštěvníci parku přístup a mohou je rušit. Tato pravidla zavedl park už před lety například na Stožecké skále, která je od března do půlky července pro turisty uzavřená. Díky tomuto opatření tam sokoli znovu úspěšně hnízdí, dříve jim ale hrozilo vyhynutí.