Velkou bitvu svedli před patnácti lety na Šumavě zelení aktivisté s policejními těžkooděnci. V lese Na Ztraceném v lokalitě Ptačí potok nedaleko Modravy aktivisté blokovali svými těly stromy napadené kůrovcem. Bránili tak jejich pokácení. Protestní akci ukončil razantní zásah policistů, kteří aktivisty připoutané ke stromům vynášeli z lesa.

V areálu českobudějovického výstaviště dnes začal agrosalon Země živitelka. Loni na akci přišlo přes 97 tisíc návštěvníků. Tradiční výstavu zahájili mimo jiné prezident Miloš Zeman či premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že na nějaký čas skončilo období stability. Bývalý prezident Václav Klaus uvedl, že za zdražování cen v obchodech nemohou zemědělci.

V lesích v okolí Železné Rudy se usilovně pracuje na odstranění kůrovcového dříví. Lesy ČR nechtějí oblast uzavřít, ale žádají návštěvníky o opatrnost a aby raději pro své výlety volili jiné destinace a trasy. Na území se pohybuje těžká technika a často tamtudy projíždí kamiony naložené dřevem. Práce v této lokalitě potrvají až do září.

Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí.

Horská šumavská krajina postižená kůrovcovými kalamitami před 25 nebo 10 lety se nestala pouští, jak mnozí prorokovali. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.

Místo lesů vykácené holiny. Místo košatých zelených stromů jen po kůrovci suché a poničené stromy. Taková je realita v mnoha lesích nejen na jihu Čech. Proti tomu se snaží bojovat iniciativa Obnovme jihočeské lesy, kterou založil na konci roku 2019 Libor Moravec. Proč se rozhodl pomáhat kůrovcem zasaženým lesům? Kolik stromů už vysadili, a kde všude pomáhá? Na to jsme se zeptali v následujícím rozhovoru.

Účastníci včerejší demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci.

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj.

Pokuty za 12 milionů korun udělila v loňském roce Česká inspekce životního prostředí na jihu Čech. Pokutou potrestali inspektoři přes 220 přestupků. Nejvyšší částku zaplatila firma, která na Českobudějovicku podle ČIŽP neudělala dostatečná opatření, aby zabránila šíření kůrovce. Zaplatit musela čtyři miliony korun.

Národní park (NP) Šumava vypsal výběrové řízení na práce v lesích pro roky 2020 až 2022. Potřebuje zajistit práce v částech, kde se smí zasahovat proti kůrovci. Hodnota zakázky je 294,3 milionu korun bez DPH. Minitendry potrvají od března 2020 do září 2022, nabídky lze podávat do 21. ledna příštího roku. Firmy, které se do tohoto data přihlásí, pak bude správa parku vybírat do jednotlivých malých výběrových řízení.