České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Stará prachárna zachráněna, ale v poslední chvíli…
Mezi Adamovem a obcí Úsilné se od osmnáctého století nacházel poměrně rozsáhlý vojenský komplex. Součástí tohoto komplexu byla i prachárna, která byla střežena dvěma strážními budkami, které stály úhlopříčně a vartující vojáci tak mohli pokrývat celý prostor. Po rozpadu Rakouska-Uherska celý areál využívala československá armáda.
Budova se stala pro armádu postupně nepotřebnou, objekt chátral, zloději rozkradli střechu, velkoryse pojatý krov shnil a spadl a do objektu téměř deset let pršelo. Mohutné klenby a poctivě pálené cihly toto vše vydržely.
Areál poté zakoupil pan Mrázek, který nad prachárnou nechal vybudovat novou střechu. Původně ji chtěl obnovit v celé mohutnosti, ale to bylo nad finanční možnosti jeho firmy. Postupně opravil strážní věžičky i celý areál a při jeho návštěvě tak můžeme znovu obdivovat krásné klenby i systém odvětrávacích kanálků, které se staraly o to, aby našim předkům nenavlhl střelný prach….
Z obdivu a jako poděkování majiteli objektu, že opravil i to, co ke svému podnikání nepotřebuje, mám chuť po staročesku zvolat: „Mrázkovo palivové dřevo do všech budějckých kamen a krbů."
