Zahrádkářské kolonie na jihu Čech zachovávají zeleň ve městě
Zachovat zeleň v blízkosti center velkých měst může být jedno z hlavních poslání zahrádkářských kolonií. V Jihočeském kraji zůstává stále několik lokalit, kde se člověk v těsném sousedství panelových domů nebo historických center ocitne jako na venkově. Právě zahrádkářské kolonie tvoří podle jejich uživatelů potřebný urbanistický prvek ve skladbě velkoměst.
„Tlaky developerů jsou tu pravidelné a opakují se několik let," uvedla předsedkyně spolku zahrádkářů z českobudějovického Pražského předměstí Romana Bočková. Ta připomněla, že se každý rok na plotech zahrad objevují letáky s nabídkou na odkoupení pozemků. Podle ní iniciátoři věří tomu, že se v budoucnosti lokalita změní v průmyslovou zónu nebo ve stavební parcely.
„Zatím si zde ale majitelé většinou své nemovitosti nechávají nebo převádějí na příbuzné, kteří zachovávají ducha zahrádkářské kolonie," řekla Bočková.
Podle ní tak některé pozemky v blízkosti centra Českých Budějovic získávají mladí, jejichž úmyslem je využívat půdu pro pěstování zeleniny a ovoce. „Mají vlastní produkty, i když jich je třeba málo, ale ze zahrádky chutnají lépe než z obchodu," dodala předsedkyně.
Parcely z Pražského předměstí byly dříve součástí Husovy kolonie. Obě lokality před pár lety oddělila stavba zanádražní komunikace. „To nám bohužel přineslo i jiné nežádoucí věci. Máme tady například mnohem větší hluk a prach," řekla a jako další negativní jev zmínila větší dostupnost, která láká zloděje.
„Zdá se nám, že ani nechtějí krást, ale spíš škodit. Když vám někdo několikrát poničí zahradu nebo chatku, tak jste pak mnohem ochotnější to prodat. A tenhle stav přesně vyhovuje developerům," uvedla.
Bočková zároveň připomněla, že stále zůstává řada majitelů zahrádek, kteří zde tráví většinu času, přestože na pozemcích jsou většinou jen dřevěné objekty minimálních rozměrů. „Ale jsou lidé, kteří zde žijí trvale. Bez ohledu na to, že bydlení není úplně komfortní," dodala.
