Kvůli rezistenci na antibiotika zemře v Evropské unii ročně 25 tisíc lidí

Antibiotika, která byla dříve na konkrétní bakteriální infekce účinná, jsou dnes účinná méně nebo vůbec. Bakterie se proti nim staly odolnými. Lékaři jsou proto nuceni předepisovat v případě potřeby antibiotika silnější, s širším spektrem účinku.

„Údaje Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ukazují, že antibiotická rezistence u většiny bakterií v Evropě stále stoupá a že rezistence u některých patogenů je běžná,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka střediska Andrea Ammonová.

U bakterie Escherichia coli, která se vyskytuje ve střevní mikroflóře a může se šířit nakaženou vodou či potravinami, odborníci odhadují rezistenci na aminopeniciliny na téměř 60 procent. Více než čtvrtinovou rezistenci mají také bakterie enterococcus faecalis na aminoglykosidy nebo klebsiella pneumoniae na cefalosporiny. Escherichia coli a klebsiella jsou častými původci infekce močových cest. Téměř devítiprocentní rezistenci lékaři odhadují také u pneumokoků (streptococcus penumoniae) na makrolidy.

Spotřeba antibiotik stoupá i v Česku. „Data Státního ústavu pro kontrolu léčiv dokládají, že lékaři stále častěji volí antibiotika se širokým spektrem. Lidé jsou zbytečně vystavováni jejich nežádoucím účinkům a zvyšuje se rezistence bakterií na taková antibiotika,“ uvedl člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu Michal Prokš.

Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Zhruba sedm procent lidí si podle dřívějších průzkumů ordinovalo antibiotika z vlastních zásob, což je podle lékárníků naprosto špatně. Lékaři varují i před nedobíráním celého balení léků při zlepšení příznaků a zejména před jejich pozdějších užíváním při dalších obtížích.