České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Ostří hoši s křídly
Původně jsme chtěli v dnešním díle představit největší protiatomový kryt ve městě, který se nachází pod Základní školou Máj II. Protože se ale jedná o tajné/netajné informace, musíme vyčkat, zda dostaneme oficiální povolení kryt navštívit, a co víc, i v něm fotografovat. Protože povolení nedorazilo včas, zaměříme se v dnešním díle na jinou zajímavost – na ptáky.
Obvykle máme ptáky rádi, někdy nám ale přinášejí problémy. Musíme proto jejich stavy regulovat. Typickým příkladem je budějovické letiště. To muselo dovézt více než dvacítku dravců, aby stovky racků, špačků a holubů byly odehnány z dosahu startujících a přistávajících letadel. Nová letadla jsou sice testována trochu morbidním takzvaným chicken gun testem, kdy jsou do roztočených rotorů proudových letadel házena mrtvá kuřata a testuje se, zda turbína odolá.
Protože však test je test a reálně je lepší nic neponechat náhodě, tři sokolníci na budějovickém letišti se starají o to, aby se v jeho okolí vyskytovalo co nejméně ptáků. Svoje svěřence mají rozděleny do tří skupin – na orly, sokoly a káňata. Nejvíce se využívají sokoli, kterým se říká dravci vysokého letu, protože se pohybují ve výšce 300 až 500 metrů a jsou tedy pro ostatní ptáky dobře viditelní. Dravce nelze ale jenom vypustit, aby se proletěli. Holubi, racci a špačci musí mít pocit, že jsou cílem útoku. Proto je dobře, když se občas lov podaří.
Podívejte se na Milanovy fotky z budějovického letiště, jaké krásné kousky mají naši sokolníci k dispozici.
Většinou v našem seriálu píšeme o budějovických zajímavostech. Dovolte, abych udělal malý krok stranou. Sokolnictví má v našich zemích dlouhou tradici. Jeho prvopočátky jsou doloženy již v období Velkomoravské říše. O vysoké kvalitě našeho sokolnictví svědčí i to, že český zvěrolékař Martin Ptáček se stará o zdravotní stav dravců saudskoarabského prezidenta šejka Chalífy bin Saída Ál Nahjána. Prezident má více než devadesát párů dravců a často s nimi létá lovit do Kazachtánu nebo Pakistánu. Zpět ale do našeho města.
Druhý příklad, kdy ptáci znepříjemňují život našim obyvatelům, je z Domu pro seniory Hvízdal ve Čtyřech Dvorech. Konkrétně se jedná o přemnožené holuby, kteří se vyskytují v okolí suchovrbenských rybníků. V domě pro seniory, který má šest pater, likvidují zaměstnanci v době hnízdění na balkonech i deset nových hnízd denně. Protože to je boj s větrnými mlýny, zkusili využívat hlukový odpuzovač, který imitoval hlasy dravců.
Zvuky, které odpuzovač vydával, byly natolik strašidelné, že se lekal jak personál domova seniorů i klienti. Navíc byl účinný jen chvilku, protože si ptáci na imitace hlasů velmi rychle zvykli. Takže odpuzovač skončil ve skladu a nám nezbývá nic jiného, než holuby likvidovat čas od času klasicky to je střelbou. Nebo, že by se ředitelka domova pro seniory stala sokolnicí?
